Například klesající popularita amerického Kongresu nebo informace unikající o čínské nomenklatuře dokumentují upadající legitimitu elit. "To se může odrazit ve snížené schopnosti řešit závažné problémy, ať již jde o přerozdělování bohatství, nezaměstnanost nebo zhoršování životního prostředí," varuje zpráva.

Přes různost podmínek má upadající důvěryhodnost často společné jmenovatele: odhalování korupce na státní úrovni provázené střetem zájmů, kdy nakládání s veřejnými prostředky provází netransparentnost a zároveň i rostoucí nerovnost bohatství uvnitř společnosti. Přitom v prostředí internetu a sociálních sítí se informace šíří bleskově a různá hnutí mohou vzniknout i přes noc a smést jednotlivého politika, vyvolat nepokoje nebo výrazně ovlivnit zbytek společnosti. Takové rysy mělo "arabské jaro" nebo hnutí Occupy Wall Street.

K tomu se přidávají i vážné geopolitické problémy, které jsou na obzoru. Zpráva uvádí především spory Číny s Japonskem a dalšími zeměmi o ostrůvky ve Východočínském a jihočínském moři. Další hrozbu představuje syrská občanská válka, která destabilizuje celou oblast, k tomu se přidává napětí kolem íránské jaderné hrozby a situace na afghánsko-pákistánské hranici. Nervozitu pak vyvolává stav Evropské unie i přes současné zpevnění kursu eura.

Vše je víc vidět

Ačkoli hnutí Occupy došel dech, jeho slogan "My jsme 99 %" zůstává a nadále upozorňuje na úzkou vrstvu, která s krizí bohatne, zatímco střední a nižší vrstvy se potýkají s celou řadou problémů. Tento vývoj v řadě zemí doprovází "skandální" nezaměstnanost (přes 20 %), která frustruje především mladou generaci.

Nedostatek ekonomických vyhlídek nahlodal důvěru v politické lídry, přijímaná protikrizová opatření pak většina nechápe a zřídkakdy je také podporuje. "Lidé jsou přitom v takové situaci mnohem méně ochotní tolerovat korupci, klientelismus a jiné formy nepřijatelného chování u svých vůdců," upozorňuje zpráva s dodatkem, že oproti minulosti většině společností chybí jasný morální kompas ve formě náboženství nebo ideologie s jasně definovaným žebříčkem hodnot.

"Média toto vakuum rychle vyplňují instantním morálním rozhořčením nad nejnovějšími skandály na úkor naléhavějších a dlouhodobějších problémů," uvádí zpráva s odkazem na medializaci šéfa CIA nebo aféru s odposlechy NewsCorp mediálního impéria Ruperta Murdocha či případ znásilnění v Indii nebo pedofilní aféru britského moderátora BBC.

Netýká se to ovšem jen velkých kauz. Rychlost šíření zpráv a možnosti sociální mobilizace způsobují, že přes noc mohou i poměrně neškodné soukromé přestupky ničit kariéru jednotlivce, firmy či vlády.

"Vlády, podniky i velké mediální organizace jsou špatně vybaveny k manipulaci s tyranií reálného času. Více než kdy jindy platí, že vědění je moc, a více než kdy jindy je znalost demokratizována," uvádí zpráva. Větší informovanost má pak podle autorů pozitivní i stinné stránky, mezi které patří i to, že se mnoho inteligentních a úspěšných lidí politice či veřejné angažovanosti vyhýbá, což zranitelnost elit dále zvyšuje.

Celkově pak záleží podle autorů zprávy na tom, nakolik pevné jsou po veřejné likvidaci politika či úředníka instituce v dané společnosti, které pak musí fungovat dál. Zatímco v ustálených západních demokraciích jde o výměnu osob, v režimech autoritářských či přechodových se systém otřásá v základech a hroutí se i s ním spojené instituce. Takže zatímco v USA se vyměnil šéf CIA, v Libyi se s odstraněním Muammara Kaddáfího zhroutil stát.