Podmínky ministerstvo stanovilo pro přípravu projektu, samotnou stavbu i pro budoucí provoz elektrárny. MŽP například požaduje zajištění ochrany vody, půdy i ovzduší, zajištění minimální zátěže okolí při provozu elektrárny či garanci dopravy maximálního množství materiálu na stavbu elektrárny po železnici.

Ministr Tomáš Chalupa na tiskové konferenci uvedl, že z hlediska rozsahu bylo hodnocení dopadů dostavby Temelína na životní prostředí největším procesem svého druhu v historii ministerstva. Nevládní organizace a veřejnost podaly přes 60 000 připomínek, které bylo třeba vypořádat. Většina připomínek přišla z Německa a z Rakouska, kde se část obyvatelstva cítí jihočeskou jadernou elektrárnou ohrožena.

Postup ministerstva kritizuje například ekologické sdružení Calla, které prý oznámený krok nijak nepřekvapil. "My to vnímáme jako ukázku, jak je ministerstvo spojencem energetické společnosti ČEZ," řekl Edvard Sequens ze sdružení Calla. V nadsázce dodal, že udělení souhlasu vítá, neboť jim umožní napadnout dostavbu v takzvaném územním řízení. Ekologická sdružení již dříve kritizovala posudek k Temelínu, který podle nich dostatečně neřeší otázky jaderného odpadu či havárie.

O zakázku za odhadovaných 200 až 300 miliard korun se ucházejí česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress, americko-japonská společnost Westinghouse a francouzská Areva, kterou ale ČEZ v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být podle plánů hotova nejpozději v roce 2025.