Afghánistán do Berlína jel s požadavkem na pomoc ve výši 27,5 miliardy dolarů. Přislíbených osm miliard má sloužit především k humanitární pomoci a k rozvoji. Podle představitelů země se jedná o dobrou investici, neboť udržování zahraničních sil v zemi vyjde ročně na 13 miliard dolarů.

Největší podíl na pomoci do roku 2006 budou mít Spojené státy, které poskytnou 2,9 miliardy dolarů. Následuje Evropská unie s 2,2 miliardy, Japonsko se 400 milióny, Světová banky s 900 milióny, Asijská banka pro rozvoj s 560 milióny, Kanada se 195 milióny a Indie, která na pomoc Afghánistánu vyčlení 224 miliónů dolarů.

Finance mají Afghánistánu pomoci rovněž v boji s drogami, které jsou i podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody největším tamním nebezpečím. "Problém je příliš velký na to, abychom mu čelili sami," uvedl mimo jiné Karzáí.

V rámci boje proti drogám podepsalo šest zemí regiónu (Afghánistán, Čína, Írán, Pákistán, Turkmenistán, Tádžikistán a Uzbekistán) v Berlíně antidrogovou deklaraci, která zemím ukládá důkladnější spolupráci a koordinaci postupů. "Stojím před vámi jako spokojený muž. Tato konference je úspěchem," řekl Karzáí na závěr konference.

Druhému dni jednání dominovaly bezpečnostní otázky. Projednán byl především plán Severoatlantické aliance na zvýšení počtu provinčních týmu na rekonstrukci země o dalších pět. V Afghánistánu jich nyní působí jedenáct. Týmy situované v hlavních městech regiónů mají od 50 do 300 vojáků a dalších odborníků.

Není prozatím jasné, kolik dalších vojáků bude do Afghánistánu vysláno. Mise ISAF umožňuje vyslání až 6500 vojáků. Nyní jich v zemi působí již 5500. V oblasti je rovněž asi 13 500 amerických vojáků, kteří stále bojují se zbytky Tálibánu a teroristické organizace al-Kajdá. Česko do země v minulých dnech vyslalo několik desítek příslušníků speciálních protiteroristických jednotek.