Článek
Společnost Malév zajišťovala zhruba 40 procent obratu budapešťského letiště. Vláda se tudíž obávala, že podobný bude i výpadek v počtu odbavených cestujících. V takovém případě by nastoupila doložka ke smlouvě, která vládě ukládá vyplatit ostatním provozovatelům kompenzaci za ušlý zisk.
Čtyřicetiprocentní podíl na právech k provozování budapešťského letiště drží německá stavební společnost Hochtief. Její mluvčí ale v úterý překvapivě uvedla, že letiště si vůbec nevede špatně a pokles počtu odbavených cestujících za loňský rok nepřesahuje šest procent. Mluvčí vysvětlila, že uvolněné místo po Malévu obsadili nízkonákladoví dopravci a další aerolinky, včetně německé Lufthansy.
"Se solidním vývojem budapešťského letiště ve složitém roce 2012 jsme spokojeni," řekla mluvčí. Hochtief už loni v únoru avizoval, že možnost požádat o kompenzaci zváží. "Ta doložka by vešla v platnost na základě toho, že podnikat na tom letišti už není možné. O tom ale nerozhoduje jen počet odbavených cestujících," dodala mluvčí.
Maďarská vláda loni uvedla, že na kompenzaci provozovatelům letiště bude muset vynaložit až 800 miliard forintů. To je skoro jeden a půl násobek předpokládaného rozpočtového deficitu na loňský rok. Peníze by bylo nutné vyplatit, pokud by se o ně pět provozovatelů letiště přihlásilo. V takovém případě by to státní finance pocítily velmi významně.
K ostatním akcionářům budapešťského letiště patří investiční fond z Kanady, fond banky Goldman Sachs, fond ze Singapuru a německá rozvojová banka KfW, v níž má hlavní slovo stát. Mezinárodní měnový fond (MMF) loni naznačil, že pád Malévu představuje pro vyhlídky růstu maďarské ekonomiky novou hrozbu.