"Asi si myslí, že ve Švédsku, Finsku a Dánsku budeme vybírat vysoké daně a posílat tyto peníze do východní Evropy, aby tam měli třídu bohatých, která daně neplatí. To je ovšem neobhajitelné," prohlásil Persson.

Za největší "hříšníky" označil švédský ministerský předseda Estonsko a Polsko. "Musí se snažit zdaňovat ty, kteří vydělávají nejvíce. A my o tom musíme otevřeně hovořit. Jinak se objeví napětí," řekl Persson.

Skandinávské země mají tradičně největší sazby daně z příjmu jednotlivců, jimiž financují systém sociálního zabezpečení "od kolébky po hrob". Ve Švédsku se sazba daně z příjmu pohybuje od 30 po 60 procent.

Problém pro státy s rovnou daní

Estonsko má v kontrastu s tím rovnou daň, tedy jednotnou sazbu 26 procent, a vládní koalice chce tuto sazbu snížit na 20 procent. Na Slovensku je rovná daň dokonce 19 procent. Polsko má tři sazby daně z příjmů 19, 30 a 40 procent. V České republice je nejvyšší sazba daně 32 procent.

Vystoupení dalšího šéfa členské země EU proti nízkým daním v u budoucích členů jen potvrzuje obavy některých pozorovatelů, že takzvaná harmonizace daní v EU bude v podstatě znamenat zvýšení daní k úrovni zemí s nejvyššími sazbami. V pondělí kancléř Schröder napadl země východní Evropy za nízké daně z firemních příjmů. Schröder novým členům dokonce naznačil, že budou mít kvůli své daňové politice problémy v jednáních o penězích na regionální pomoc EU.

Daně z příjmů podniků jsou u nových členů rovněž výrazně nižší než u dosavadních a řada z nich své sazby těsně před vstupem do EU ještě snižovala. To platí i o České republice, kde klesla letos sazba daně z příjmu firem ze 31 na 28 procent a do roku 2006 se má snížit na konečných 24 procent.

EU prozatím harmonizuje především nepřímé daně ze spotřeby a daně z příjmů ještě nechává plně na státech. Tlak na zvýšení daní u nových členů přichází těsně před začátkem vyjednávání o novém rozpočtovém rámci na léta 2007-2013. Zde bude hlavní spornou otázkou právě financování regionální pomoci.