„Chceme deklaraci v podobě politického závazku, že při nejbližší příležitosti bude zakotvena skutečnost, že národní autorita, v našem případě Česká národní banka, bude mít rozhodující slovo, pokud by některá z dceřiných společností měla být změněna na pobočku. Protože pobočky už nepodléhají regulaci domácího regulátora,“ řekl Kalousek.

Ministr připomněl, že více než 90 procent českého bankovního sektoru je v rukou dceřiných společností bank sídlících v eurozóně. ČR má prý podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí ale na český požadavek zazněly kritické hlasy, například z Rakouska.

Podmínka pro české ano

„Je to poměrně kontroverzní požadavek,“ připustil Kalousek. Vláda ho ale i tak považuje za klíčový pro případný souhlas se vznikem jednotného dohledu, dodal.

Supervize by se měla týkat zemí eurozóny, avšak přistoupit by k němu mohly dobrovolně i další země včetně ČR. Dohled by měla mít na starosti Evropská centrální banka (ECB), která je současně tvůrcem měnové politiky zemí eura.

„Mojí pozicí dnes, a nemohl jsem mít jinou, bylo prezentovat tento požadavek jako požadavek, který podmiňuje naše ano,“ řekl Kalousek v reakci na dotaz, zda je ČR připravena použít případně na summitu veto. Tím už pohrozil v minulých týdnech opakovaně premiér Petr Nečas (ODS).