Lidé využívají podle sociologů předčasnou penzi spojenou s trvale nižším důchodem stále častěji jako obranu před tím, aby nemuseli na konci svého aktivního života skončit jako nezaměstnaní.

„Více než ztráta peněz je totiž pro řadu z nich psychicky nepřijatelné, že by se po třiceti a více letech poctivé práce ocitli na úřadech práce či se žlutou vestou při veřejně prospěšných pracích zametali ulice,“ uvádí Martina Hronová, politoložka.

Starší mají smůlu

Ve věku od 55 do 64 let pracují podle Českého statistického úřadu asi dvě pětiny žen a tři pětiny mužů. Přitom česká ekonomika potřebuje, aby pracovalo co nejvíce lidí, protože demografický vývoj je nepříznivý a výhledově bude výrazně ubývat lidí v produktivním věku. Problém ale je, že o zaměstnávání starších ročníků nejeví firmy zájem.

Vedle prodlužování doby odchodu do důchodu je podle ekonomů zapotřebí přijmout i řadu politických rozhodnutí, která by umožnovala nejen větší zapojení žen a mladistvých do pracovního procesu, ale i lidí v penzijním věku. Jen tak je možné udržet v Česku přijatelnou úroveň zaměstnanosti, která by umožňovala ekonomice růst, nezvyšovat daně a současně uchovat výši penzí.

„Demografický vývoj ukazuje neudržitelnost stavu, kdy trh práce především využívá osob ve středním produktivním věku. Bez zapojení mladších, ale i starších osob bude docházet ke stálému snižování počtu zaměstnaných osob,“ uvedl Ondřej Nývlt z ČSÚ.

Pomohou služby

Podle Daniela Münicha z Cerge – EI však některá vládní rozhodnutí působí zatím spíše demotivačně. Tím je například zrušení odpočitatelné položky z příjmu pracujících důchodců. Mezi první položky, které se ve zdravotnictví při úsporných opatřeních škrtají, patří prevence a rehabilitace.

Dobrý zdravotní stav a kondice starších zaměstnanců jsou přitom základním předpokladem jejich plné zaměstnanosti – tedy i schopnosti platit daně.

Do perspektivních opatření na posílení zaměstnanosti by podle ekonomů měla patřit změna struktury českého hospodářství. Konkrétně se jedná o rozvoj služeb.
Například ve Švédsku jsou starší pracovníci zaměstnáváni především v sociálních, zdravotních a jiných službách. To má dvojí efekt. Jednak i starší pracovníci pracují v profesích, které umožňují je vykonávat i do poměrně vysokého věku. Navíc pracující starší spoluobčané přispívají ekonomice a daňovému systému.

Průměrná penze dosahovala loni v prosinci 10 567 korun – muži měli v průměru 11 714 korun a ženy 9599 korun.

Lidé s trvale kráceným důchodem dostávali v průměru 9460 korun, tedy o 1107 korun méně. Muži s trvale kráceným důchodem pobírali průměrně 10 571 korun, ženy 8559.