Estonsko je členem eurozóny, kde je podobný růst spíše výjimkou. Eurozóna se kvůli dluhové krizi už delší dobu potýká s útlumem poptávky a její ekonomika jako celek oslabuje. Týká se to ale hlavně zemí v západní Evropě, východ eurozóny potíže zatím zvládá lépe.

Podle estonského statistického úřadu se na růstu podílelo hlavně stavebnictví a dále informační a komunikační služby. Naopak export průmyslového zboží, což je v Estonsku největší ekonomická oblast, měl na růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí negativní vliv.

Estonské ministerstvo financí v srpnu zvýšilo odhad růstu HDP na letošní rok na 2,2 procenta. Do té doby počítalo s růstem o 1,7 procenta. Naopak eurozóna má před sebou hospodářský propad, který Evropská komise na letošek odhaduje na 0,4 procenta.

Estonsko má jen asi 1,4 miliónu obyvatel a hodnota jeho HDP se pohybuje kolem 16 miliard eur (asi 406 miliard korun). Z pohledu celé eurozóny je to zanedbatelný objem.