„Vznikla obrazně řečeno vodní mafie, v níž ŘVC řídí Jan Skalický, jeho osobní přítel Jaromír Kalousek Státní plavební správu, která má plnit roli státního dozoru, a Kalouskův syn Michal je jednatelem společnosti ERIBOS, jíž Ředitelství vodních cest zadává řadu zakázek,“ upozornil Právo dobře informovaný zdroj.

Jak dále uvedl, například mediální prezentaci a podporu projektu plavebního stupně Děčín realizuje pro Ředitelství vodních cest firma Pepr Consulting, a platby za to inkasuje nikoliv od ŘVC, ale přímo od společnosti ERIBOS.

„Podobně je to se zhotovováním webových stránek pro ŘVC či s placením externích zaměstnanců tohoto ředitelství. Vzniká tak dojem, že zakázky nezískává ERIBOS od ŘVC náhodou,“ konstatoval zdroj.

Ředitel s protekcí

Dobeš ještě jako člen Věcí veřejných pověřil Skalického řízením ŘVC koncem října 2011, kdy z postu ředitele odvolal Jiřího Blažka, jenž vodním cestám šéfoval pouhé čtyři měsíce. Přitom ředitelem ŘVC se Blažek stal na základě výběrového řízení, vyhlášeného tehdejším ministrem dopravy Radkem Šmerdou.

Ministr dopravy Pavel Dobeš

Ministr dopravy Pavel Dobeš

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Naopak Skalický požadovaná kritéria pro funkci ředitele nesplňuje. Přesto se v červenci přihlásil do výběrového řízení, jež vypsalo ministerstvo dopravy (MD). Ze čtyř uchazečů sice jeden kritéria splnil, Dobeš však rozhodl, že tendr bude zrušen.

Dobeš se tak zřejmě snaží v čele ŘVC co nejdéle udržet Skalického. Původně se netajil tím, že by mu dal definitivu i bez výběrového řízení. Podmiňoval to vypracováním strategie rozvoje ŘVC, což Skalický v lednu splnil.

Na dotaz Práva, kdy tedy bude jmenován definitivní šéf ŘVC, odpověděl ve čtvrtek mluvčí MD Martin Novák: „Nové výběrové řízení bude vypsáno buď koncem letošního, nebo začátkem příštího roku.“

ŘVC za sebou nese zátěž minulosti, kdy byly zejména v letech 2007 až 2009 schvalovány některé velmi problematické projekty. Například předražený železniční most v Kolíně, jehož investorem bylo právě ŘVC. Česko se tak i kvůli tomu později dostalo do kritického hledáčku Evropské komise a zabýval se tím i Evropský soudní dvůr.