Místopředseda vlády Petr Mareš odborům sdělil, že na víc než 10 procent z těchto platů nejsou peníze. Odbory však trvají na svém: chtějí vyplatit stejně jako loni 50 procent. Poslední šanci vidí v jednání s premiérem Vladimírem Špidlou. Požádali o schůzku s ním.

"Tady jsme se nedohodli. My jsme trvali na tom, že na víc než na 10 procent tato vláda nemá. Odboráři chtějí tuto otázku projednat s panem premiérem, a já jsem si jist, že k tomu budou mít příležitost," řekl novinářům po skončení jednání Mareš. Mluvčí odborů Alena Vondrová byla ve svém vyjádření strohá: "Nedohoda. Žádáme jednání s panem premiérem," oznámila novinářům.

Na dotaz, zda odbory už zorganizují nějaké protesty odpověděla: "Všichni jsme rozčilení. O postupu rozhodneme. Ale nechtějte ode mně, abych teď řekla, co uděláme, protože jednání neskončila. Alespoň my musíme být za každých okolností korektní, jestliže druhá strana předvádí velké veletoče demagogie," dodala Vondrová.

Schodek rozpočtu se nebude zvyšovat

Na úterní jednání byl přizván i šéf rozpočtového výboru Sněmovny a předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Ten při svém odchodu novinářům řekl, že pro něj neexistuje řešení otázky 13. a 14. platů, kterým by se zvýšil deficit rozpočtu. "Je možné řešení pouze za předpokladu, že by vláda nalezla skutečné, nikoliv fiktivní, úspory jak v letošním roce, tak v roce příštím i v roce 2006. Ale obávám se, že ty možnosti pro úspory jsou minimální. Rozpočtový výbor je ochoten akceptovat v zásadě jakékoliv navýšení prostředků na mzdy do veřejné sféry. Ale nikoliv na úkor dluhu našich dětí a vnuků," konstatoval.

"A proč by měl být další vývoj dělán na úkor zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací?" opáčila Vondrová. "Argumentuje se - nebudeme se zadlužovat na úkor dalších generací, tak necháme propadnout platy větší části ze 750 tisíc zaměstnanců (pozn. red. - uvedla počet všech zaměstnanců státu, tedy včetně těch, kteří nejsou odměňováni přímo z rozpočtu). A jejich výdělky půjdou dolů pod úroveň roku 2003. A já se ptám, proč? To není fér. Od roku 1990 se nestalo, aby vláda snížila celoroční příjmy významných skupin lidí. Jakým právem?" bránila rozhořčená a téměř plačící Vondrová nároky svých členů.

Výnosy z privatizace se nesmí projíst

Kalousek dále zcela odmítl, že by se na 13. a 14. platy vzaly utržené peníze z privatizace dolů, o které jednala vláda v úterý večer. "Vy si vážně myslíte, že mimořádné, neopakovatelné příjmy by se měly projídat v pravidelných výdajích?" reagoval na otázku Práva a dodal: "To je rozpočtový nešvar Zemanovy vlády, a ten bychom neměli opakovat."

Vláda se bude otázkou 13. a 14. platů zabývat na svém středečním večerním zasedání. Konečné rozhodnutí se však neočekává. Na jednání totiž nebude přítomen premiér, který je v zahraničí. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach novinářům řekl, že dříve než vláda rozhodne, sejde se Špidla s odbory.

Škromach, stejně jako Kalousek svorně uvedli, že pokud nebude státním zaměstnancům vyplaceno 50 procent 13. a 14. platů, neměli by je dostat ani ústavní činitelé. Kalousek navíc zdůraznil, že 13. a 14. platy jsou přežité a měly by se zcela zrušit. "Měli bychom se sjednotit na tom, že rok má 12 měsíců a mělo by být jenom 12 platů. A to by mělo platit pro každého, tedy i pro ústavní činitele. Velmi bych si přál, kdybychom velmi rychle dokázali najít novelu, kde bychom se prostě rozloučili s koncepcí 13. a 14. platů," dodal Kalousek.