„Zvýšení spodní sazby DPH na 15 nebo 17,5 procenta by růst cen ještě urychlilo. Zdražení tepla ale bude méně výrazné než letos, kdy ceny rostly o deset procent,“ připomněl Topolánek.

Nejvíce by měly zdražit uhelné teplárny, do jejichž nákladů se promítne očekávané zvýšení cen uhlí. Naopak teplárny využívající zemní plyn by měly ceny zvyšovat jen nepatrně, některé dokonce díky zavedení společné výroby tepla a elektřiny mohou zlevnit. Jen mírné zvýšení cen se očekává i u tepláren spalujících biomasu, které získají podporu od státu.

Důvody pro zdražení jsou podle Topolánka ve velké míře dány vnějšími faktory. Jedná se zejména o zásahy státu, případně vliv evropských směrnic.

K růstu cen tak přispěly masivní investice tepláren kvůli splnění zpřísněných emisních limitů, zvýšení poplatků za znečištění ovzduší nebo povinné nákupy emisních povolenek. Za ně teplárny v příštím roce odvedou do státního rozpočtu přibližně 700 miliónů korun. Do cen tepla se promítne také navýšení poplatků za znečišťování ovzduší, ty vzrostou o 40 procent.

„Stát nás každý rok zasypává dalšími a dalšími daněmi a poplatky, zákazníci zateplují s využitím dotací, snižují odběr tepla. Snažíme se nárůst cen mírnit aktivními opatřeními a zvyšováním účinnosti,“ dodal Topolánek.