Do roku 2016 by ovšem měly Atény podle revidovaného plánu získat jen 11,1 miliardy eur (asi 277 miliard korun) oproti původním plánovaným 19 miliardám eur do roku 2015.

Řecko se snaží splácet dluhy mezinárodním věřitelům, navíc musí plnit podmínky čerpání mezinárodní finanční pomoci. „Máme připravenou část významného majetku, který nabídneme v několika příštích měsících,“ sdělil už dříve šéf privatizačního fondu HRADF Jannis Emiris.

Atény plánují nabídnout v druhé vlně privatizace k prodeji podíly v rafinerii Hellenic Petroleum nebo v přístavech Pireus a Soluň. Dále pak jde o prodej druhé největší vodárenské společnosti Thessaloniki Water a jednoho z největších světových producentů niklu na světě, společnosti Larco.

Jihoevropská země se rovněž poohlíží po investorech pro největší řecké letiště v Aténách, stejně jako pro dálnici Egnatia a další menší regionální letiště a přístavy.

Privatizační plány jsou klíčové pro úsilí Řecka řádně splácet obrovské dluhy a vymanit se ze stále reálné hrozby neřízeného bankrotu. Kromě snížení dluhu řecká vláda doufá, že privatizační program vytvoří investice ve výši až 60 miliard eur, dále pak 50 000 pracovních míst a přinese tři miliardy eur ročně na daních a zvýšení HDP o jeden procentní bod za rok.