Podle odborníků ČR sto procent přidělených peněz nevyužije, stejně jako se to nepodařilo žádnému státu.

Podle smlouvy o přistoupení k EU mohli zájemci projekty předjednávat již od ledna, přičemž finanční závazky by se uskutečňovaly až po 1. květnu. Zatím však žádosti a projekty nelze předkládat, protože k tomu nejsou schválené manuály. Problém je i v tom, že není dostatek připravených úředníků a kraje nemají peníze na tvorbu projektů. Situace však není až tak neobvyklá, například Rakousko v prvním roce po vstupu do unie (v roce 1995) nezískalo z fondů EU téměř nic.

Letos zaplatíme 19 miliard

V letošním roce by měla Česká republika do rozpočtu EU odevzdat 19,3 miliardy korun (623 miliónu eur) a získat může až 24,8 miliardy korun (800 miliónů eur). Z toho přes devět miliard korun dostane jako kompenzaci, kterou může použít na cokoli, a k 15 miliardám musí předložit dostatek kvalitních projektů a sehnat k nim peníze na spolufinancování.

Všech deset nových členů má v roce 2004 z EU získat 5,11 miliardy eur v platbách, tedy v reálných penězích, a skoro 11,8 miliardy eur v závazcích, tedy v příslibech pro projekty, jejichž financování může začít letos a pokračovat v dalších letech. Nováčci rovněž obdrží dalších 1,7 miliardy eur z programů předvstupní pomoci PHARE, SAPARD a ISPA.

Pro letošek přijala EU "historický rozpočet", který počítá s nejnižšími příjmy od roku 1990. Členské země odvedou do EU dohromady 111,3 miliardy eur, což je 0,98 procenta hrubého národního produktu. Dosud to bylo vždy přes jedno procento (loni například 1,1 procenta). Výdaje z rozpočtu pro 25 zemí byly stanoveny na 99,72 miliardy eur, což je jen o zhruba miliardu více než v roce 2002 pro 15 zemí.

V letech 2004 až 2006 by mohlo deset nových členských zemí z rozpočtu EU získat až 40,8 miliardy eur, přičemž jistých mají nováčkové jen 25,144 miliardy eur. Zbytek tvoří příslib peněz, jež budou vypláceny až na jednotlivé projekty. Tyto finanční tabulky byly dohodnuty na kodaňském summitu v prosinci 2002, ovšem bez konzultace s Evropským parlamentem (EP).

Půl miliardy eur na vnitřní politiku

Europoslanci si nakonec vymohli navíc dalších 480 miliónů eur (v cenách roku 1999) na realizaci tzv. vnitřních politik EU, tedy fungování vnitřního trhu, životní prostředí, vědu, výzkum, vzdělání, jadernou bezpečnost a podobně. Tuto částku bude EP moci rozdělit mezi všech 25 členů, ovšem se zvláštním zřetelem na potřeby nováčků. Pouze v této části rozpočtu má EP pravomoc spolurozhodování. Do hlavní sumy evropských peněz se plést nesmí.

Příjmy rozpočtu EU jsou tvořeny téměř z poloviny příspěvky členských států dle prosperity země, jedním procentem z očekávaného zisku zemí z DPH, z cel na zboží dovážené z nečlenských států (země si smí nechat jen čtvrtinu vybraného cla) a z dávek na zemědělské produkty dovážené z nečlenských států. Celkové příjmy rozpočtu nesmějí přesáhnout 1,27 procenta hrubého národního produktu (HNP) všech členů dohromady.

Zhruba polovinu rozpočtu vydává EU na zemědělskou politiku a asi třetina směřuje na politiku regionální. Chudší státy na přerozdělování evropských peněz obvykle vydělají (Španělsko, Řecko, Portugalsko nebo Irsko), naopak Británie a Německo jsou největšími čistými plátci. Británie si ale v roce 1984 vymohla mechanismus, pomocí kterého získává část z čistých odvodů zpět.