Jak MMF uvedl, záleží především na evropských politicích, jak se s dluhovou krizí popasují. Zpráva MMF hovoří o 58 bankám včetně například UniCredit nebo Deutsche Bank. V reálu jde o to, že by se tyto finanční instituce musely dále ve velkém zbavovat rizikových aktiv nebo by nadále omezovaly půjčování.

Tímto procesem by byly zasaženy, pokud jde o dosažení dalších úvěrů, v první řadě zejména země na periferii 17členné eurozóny, jako je například Řecko, Kypr, Itálie, Portugalsko či Španělsko.

„V první řadě je nutné myslet na snižování zadluženosti v Evropě,“ uvedl analytik Michael Seufert z německé Norddeutsche Landesbank. Podle něj hrozí, že stále přísnější regulační opatření ruku v ruce s globálním ochlazováním ekonomiky vytvoří sestupnou spirálu, která nejvíce zasáhne právě státy na periferii.

Reálnost a věrohodnost

Podle José Vinalse, šéfa sekce MMF pro měnové a kapitálové trhy, musí být jak stálý záchranný fond eurozóny (ESM), tak program Evropské centrální banky (ECB) na odkup dluhopisů problematických zemí chápan trhy jako „reálný, nikoli virtuální“ a oba by měly být spojeny s věrohodností.

Podle odhadů MMF už sledovaný vzorek bank dosáhl odpisů přes 600 miliard eur. Nejvíce se v tomto směru činily britské banky, které se zbavily vedlejších aktiv, dále pak francouzské banky, které se zbavily aktiv vedených v dolarech, a nizozemské banky, které prodávaly pobočky v Severní a Jižní Americe.