„Plynonosná“ oblast by se měla nacházet jižně od Kréty a podle dostupných údajů vykazuje geologickou podobnost s východněji se rozkládající Levantskou pánví, kde Izrael a Kypr objevily významné zdroje zemního plynu.

Podle studie se v oblasti poblíž Kréty může nacházet přibližně 3,5 biliónu krychlových metrů plynu. To je ekvivalent přibližně 1,5 miliardy barelů ropy a jedná se o šest let spotřeby celé Evropské unie.

Netrpělivě očekávané výsledky

Předpokládá se, že jenom průzkum a rozvoj podmořských zásob může trvat roky. Přesto Řecko zahájilo z pochopitelných důvodů udělování licencí a vláda zadala společnosti pro seismický průzkum, aby se pokusila přesněji zjistit rozsah spásonosných zásob. Výsledky se očekávají v polovině roku 2013.

Podle autorů studie by měly zásoby plynu přinést Řecku v průběhu 25 let celkem 599 miliard dolarů. „Náš odhad považujeme za značně umírněný,“ sdělil agentuře Reuters jeden z autorů studie, Elias Konofagos z aténské společnosti Flow Energy.

Podle jiné studie publikované v červnovém čísle časopisu Journal of Environmental Science and Engineering by Řecko mohlo očekávat zásoby čtyř biliónů metrů krychlových plynu a k tomu ještě tří miliard barelů ropy.

Neradovat se předčasně

Pokud se prokáže, že odhady zásob jsou pravdivé, Řecku by to přineslo tolik potřebné finance, jimiž by odstranilo své obrovské zadlužení. Navíc by se mohlo stát tranzitním centrem pro plyn distribuovaný dále do Evropy.

Geologové však varují, že samotné odhady nic neznamenají, a pouze další vrty určí skutečný stav. Jako příklad upozorňují na Polsko, kde se zprvu značně optimistické odhady kolem zásob břidlicového plynu nepotvrdily, čímž padla naděje na dosažení energetické soběstačnosti.