Řádek 32 představuje dílčí základ daně nebo ztrátu z podnikání podle § 7 ZDP. Abychom mohli zanést správný údaj, musíme zvládnout přílohu č. 1. Zde se může nejpravděpodobněji udělat chyba.

PŘÍLOHA Č. 1 

Řádek 101: Z peněžního deníku sem přeneseme hodnotu příjmů, které jsou předmětem daně zpříjmů a nejsou osvobozeny od daně. Nezahrnují se sem úrokové příjmy zběžného účtu, které náležejí do § 8.

Řádek 102: Výdaje související s příjmy podle § 7 ZDP opět přeneseme z peněžního deníku. Pokud jsme vedli jednoduché účetnictví, neuvádíme sem výdaje, které jsou sice daňovými výdaji, ale do peněžního deníku povinně nepatří (např. odpisy). Ty upotřebíme velice brzo jako výdaj snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Řádek 103: V případě, že uplatňujeme výdaje procentem z příjmů, uvedeme sem zaplacené pojistné, které spolu s procentní částkou náleží do daňových výdajů. V opačném případě je pojistné součástí skutečných výdajů v řádku 102.

Řádek 104: Vyjde-li rozdíl záporný (tedy ztráta), před částku označíme minus. Kdo vede podvojné účetnictví, uvede sem hospodářský výsledek před zdaněním.

Řádky 105 a 106: Jsou vyhrazeny pro částky zvyšující (ř. 105) a snižující (ř. 106) hospodářský výsledek či rozdíl mezi příjmy a výdaji. Před jejich vyplněním přeskočíme na druhou stranu přílohy č. 1 a nejprve vyplníme oddíl E. Poplatník s jednoduchým účetnictvím zachytí do ř. 106 např. odpisy, rezervu na opravy, zůstatkovou cenu prodaného hmotného majetku či rozpouštěnou hodnotu výdajů vyplývající z leasingové smlouvy, které se nemusí uvádět v peněžním deníku.

Řádky 107 a 108 zajímají poplatníka, jemuž vypomáhají spolupracující osoby. Pro názornost si uveďme docela jednoduchý příklad. Panu Svobodovi vypomáhá při jeho podnikatelské činnosti manželka. Rozděluje na ni 50 % příjmů a výdajů. Pan Svoboda měl v roce 2003 celkové příjmy 2 milióny a výdaje 1,3 miliónu Kč. Vedle toho měl odpisy ve výši 100 tisíc Kč. Pan Svoboda uvede do ř. 107 svého daňového přiznání příjem ve výši 1 milión Kč, který rozděluje na manželku, a do ř. 108 podíl na společných výdajích připadající na manželku ve výši 700 tisíc Kč (rozdělí na polovinu výdaje z peněžního deníku a odpisy).

Řádky 109 a 110 vyplní pro změnu výhradně spolupracující osoba. Použijeme-li výše zvolený příklad, pak paní Svobodová uvede v ř. 109 svůj podíl na příjmech 1 milión a v ř. 110 podíl na výdajích 700 tisíc Kč. Za zmínku stojí uvést případ, pokud by spolupracující osoba vypomáhala poplatníkovi, jenž by uplatňoval výdaje procentní sazbou. Za této situace si může jak osoba, která rozděluje příjmy, tak i vypomáhající uplatnit navíc ještě zaplacené pojistné. Vypomáhající osoba uvede toto pojistné do ř. 103 (ta samá částka bude pak zákonitě uvedena minusem v ř. 104 jakoby ztráta).

Řádek 111 mohou využít ti, kdo v uplynulém zdaňovacím období měli některé vybrané příjmy, které jsou výsledkem jejich několikaleté činnosti. Jedná se především o příjmy zautorských práv či ze zemědělské výroby. Opět připojme jednoduchý příklad. Pan Jirásek v roce 2003 obdržel 120 tisíc Kč jako honorář za knihu, na které pracoval tři roky. Výdaje uplatňuje procentní sazbou (30 % k příjmům). V ř. 101 uvede proto příjem 120 tisíc, v ř. 102 výdaje 36 tisíc Kč, řádek 103 je vyhrazen pro zaplacené zdravotní pojištění. Na knize pracoval tři roky, příjem rozdělí na tři části.

Protože se jen jedna poměrná část (tj. fakticky jedna třetina, 40 tisíc Kč příjem, 12 tisíc Kč výdaj) zahrne do základu daně, musí se zbývající dvě části (tedy dvě třetiny, 80 tisíc Kč příjem, 24 tisíc výdaj) vyjmout, a to právě na řádku 111. Daň ze zbývajících částí poplatník vypočte předepsaným způsobem v příloze č. 3, ne však v této fázi vyplňování formuláře, ale až bude znát údaje v řádcích 37 a 55 (základ daně a daň) vlastního daňového přiznání.

V řádku 113 nás čeká výpočet dílčího základu daně Dokončíme přílohu č. 1. V tabulce oddílu D o majetku a závazcích se jednotlivé údaje přebírají z peněžního deníku, knihy pohledávek a závazků a z dalších pomocných knih.

Nic nám nebrání, abychom se vrátili na druhou stranu "kmenového" přiznání Řádek 32: Sem přeneseme údaj zř. 113 přílohy č. 1. Neuvádíme čísla v absolutních hodnotách - kladný je jen dílčí základ daně, ztrátu označíme znaménkem minus. Řádek 33: Je vyhrazen pro úrokový příjem z běžného účtu, popřípadě pro další příjmy z kapitálového majetku. Řádky 34 a 35 obsahují výsledný dílčí základ daně nebo ztrátu z pronájmu a dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP. K těmto výsledným cifrám se dopracujeme vyplněním přílohy č. 2.

Řádky 36 a 39 jsou pouze matematickými operacemi a vyžadují pečlivost. Abychom mohli správně vypočítat daň, musíme si nejprve poradit s odčitatelnými položkami v 3. oddílu přiznání na stranách 2 a 3. Výše odčitatelných položek a nezdanitelných částek zůstala v roce 2003 porovnání s rokem předcházejícím nevalorizována. Jestliže jsme až dosud postupovali správně, na ř. 55 se nám vyloupne hodnota daně.

4. ODDÍL

Pro většinu poplatníků bude představovat jen dvojnásobné opsání částky, spočítané v ř. 55. Výjimku budou tvořit ti, kdo mají příjmy za více zdaňovacích období, dále příjmy ze zahraničí, u nichž uplatňují metodu zápočtu či vynětí, nebo pokud uplatňují slevu na dani, protože zaměstnávají osoby se změněnou pracovní schopností, případně se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Tito poplatníci přenesou na řádek 56 hodnotu zřádku 328 přílohy č. 3. Zvlášť zapeklité případy by měli poplatníci řešit ve spolupráci s daňovým poradcem.

6. ODDÍL

Vyjde-li nám přeplatek, uvedeme zápornou hodnotu. V souvislosti s přeplatkem se dostáváme na poslední stranu vlastního daňového přiznání, kde je oddíl nazvaný Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob. Vyplnění tohoto oddílu nahrazuje písemnou žádost o vrácení přeplatku, ale neznamená to, že o vrácení přeplatku není možno požádat normální žádostí doručenou finančnímu úřadu. Přeplatek nemůže podle zákona vzniknout dříve než 1. dubna, kdy je daň splatná.

A je tu finále. Prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v daňovém přiznání stvrzuje poplatník svým vlastnoručním podpisem. Pokud má zákonného, zvoleného nebo ustanoveného zástupce, podepisuje přiznání tento zástupce. Údaje o zástupci by v přiznání rovněž neměly chybět.