• Pracovní cesty musejí poplatníci svému správci daně prokázat (důkazní břemeno je na nich) prostřednictvím evidence nazývané kniha jízd. Zápisy by měly obsahovat především datum jízdy, cíl jízdy (nutno přesně specifikovat - nepostačuje pouhý název města, např. "služebně" apod.), účel cesty, vzdálenost v km, typ vozu, SPZ, stav celkově ujetých kilometrů na tachometru (tzn. včetně jízd pro soukromé účely) vždy nejméně k 1. lednu (popř. ke dni zahájení činnosti) a k 31. prosinci kalendářního roku (popř. k datu ukončení činnosti), pokud správce daně nestanoví svým rozhodnutím zvláštní záznamní povinnost.
  • Pokud je místem podnikání fyzické osoby trvalé bydliště (podnikatel má například ve svém bytě kancelář), může si daňově uplatnit část zaplacených výdajů za spotřebu energie, teplo, vodu, plyn apod. bez ohledu na to, zda nemovitost zahrnul do svého obchodního majetku. Kritérium podlahové plochy je asi nejobvyklejší a správcem daně akceptovatelné. Platby za telefonní hovory musí být sníženy v odpovídající výši o soukromé hovory. Jestliže však v tomto případě nemovitost není součástí obchodního majetku poplatníka, výdaje na opravu, malování či výměnu podlah kanceláře nebo dílny finanční úřad neuzná.
  • Technické zhodnocení nemovitosti nebo movité věci nelze vydávat za opravu. Pro uznání do daňových výdajů není pro správce daně podstatné, zda je na faktuře (daňovém dokladu) uvedeno slovo "oprava", ale faktický stav věci.
  • První leasingová splátka nájemného, která bývá ve vyšší hodnotě než ostatní zbývající splátky, musí být časově rozlišena. Nájemné může být výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.
  • Odpisy majetku vloženého do sdružení bez právní subjektivity, jako např. auto, stroje, uplatňují pouze jeho vlastníci. Při zániku sdružení nebo při vystoupení člena ze sdružení se tento majetek vrátí vlastníkům a není předmětem vypořádání.
  • Jestliže poplatník používá hmotný majetek pro podnikání i pro svou osobní potřebu, daňově je možno uznat jen poměrnou část odpisů. Stejným způsobem musí být kráceno i nájemné u leasingových splátek, jedná-li se o majetek pronajatý na leasing.
  • Procenta, která jsou v zákoně uvedena jako limity, jež nelze překročit při rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, tj. buď 50 % nebo 30 %, jsou některými poplatníky pokládána za "pevná", a nikoli jako maximální. Uplatňování maximálních limit může být v některých případech nevýhodné.
  • Paušalizovat lze cestovní náhrady u zaměstnance, nikoli však u zaměstnavatele.
  • Pokud poplatník přeruší podnikatelskou činnost a neobnoví ji do termínu pro podání daňového přiznání, musí postupovat stejným způsobem, jako kdyby činnost ukončil. Musí zejména provést dodanění nespotřebovaných zásob a pohledávek (až na jednotlivé výjimky, které jsou vymezeny v zákoně o daních z příjmů).