"Omítáme se s tím smířit. Podle vládou schváleného programu má být nejen dálnice D3, ale i na ni navazující rychlostní komunikace R3 z Českých Budějovic do Dolního Dvořiště hotova v roce 2010. Jde i o závazek České republiky vůči Evropské unii," zdůrazňuje předseda Sdružení pro výstavbu D3 a R4 Pavel Eybert.

Sdružení napsalo 3. února dopis předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi, v němž mimo jiné uvedlo: "Je s podivem, že ministr Šimonovský přesouvá termín dokončení D3 na rok 2013. To nás nutí požádat Vás o vysvětlení. Vždyť je tím zpochybňováno i plnohodnotné začlenění ČR do transevropských dálničních sítí."

Špidla dosud na dopis neodpověděl, což v pondělí na svém zasedání v Benešově podrobil kritice výkonný výbor tohoto sdružení, v němž jsou i místopředsedkyně Sněmovny Jitka Kupčová, náměstek ministra pro místní rozvoj František Vnouček a hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Výkonný výbor také vyslovil nespokojenost s průtahy ve schvalování územních plánů pražské aglomerace a Benešovska, které mají pro úsek dálnice D3 mezi Prahou a Mšenem klíčovou úlohu.

Spor o Posázaví stále nekončí

Na 151 kilometrů dlouhé trase D3 se zatím staví pouze úseky Chotoviny - Stoklasná Lhota a Stoklasná Lhota - Čekanice. Platné stavební povolení má rovněž úsek od čekanického mostu po už dokončený dálniční obchvat Tábora. Stále však ještě nebyla definitivně stanovena trasa D3 mezi Prahou a Táborem.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) požaduje, aby se zrušila celá plánovaná trasa D3 z Prahy do Mezna, kde je kolem řeky Sázavy oblíbená rekreační oblast. Na dálnici či rychlostní komunikaci se podle MŽP má zmodernizovat silnice I/3, kterou se jezdí z Mirošovic přes Benešov, Votice a Miličín do Českých Budějovic. Tato čtyřpruhová komunikace by v Mezně navázala na dálnici D3. Oblast Posázaví by tak zůstala uchráněna od dálničních mostů.

Ekologové zase přišli s požadavkem vybudovat od Mirošovic do Tábora místo dálnice k přírodě šetrnější komunikaci E55, která by využila některých částí dnešní silnice I/3 a zcela by se vyhnula dolnímu Posázaví. Naopak Ředitelství silnic a dálnic trvá na původně navrhované trase, tedy od obchvatu Prahy přes Posázaví do Mezna a dál přes Tábor do Českých Budějovic. MŽP požádalo už v roce 2002 Prahu a Středočeský kraj, aby v územních plánech bylo navrženo několik variant trasy D3.

"Projednali jsme koncept druhé verze územního plánu a v současné době vyhodnocujeme několik set připomínek. Pokud vše půjde bez překážek, mohlo by zastupitelstvo Středočeského kraje návrh schválit v příštím roce," informoval vedoucí oddělení pořizování územních plánů středočeského krajského úřadu Michal Košík.

Přispět může EU i soukromý kapitál

Na hraničním přechodu Dolní Dvořiště/Wullowitz se má R3 v roce 2010 propojit s chystanou rakouskou čtyřproudovou rychlostní komunikací S10. Rakouští poslanci loni navrhli, aby se celá trasa Linec - České Budějovice - Praha - Drážďany stala jednou z priorit Evropské unie v jejím programu rozvoje dopravních sítí. K tomuto návrhu se už připojila i Česká republika. Pro dálnici D3 by se tak mohlo využít i peněz z fondů EU.

Celkem totiž bude potřeba nejméně 45 miliard korun. Podle sdružení by se problém financování výstavby D3 mohl řešit i účastí soukromého kapitálu. Tuto možnost nevylučuje ani ministerstvo dopravy, které chce soukromé financování ještě letos vyzkoušet na dvou menších pilotních projektech.

"Půjde jen o částky v řádu miliónů korun. Pokud se ale pilotní projekty osvědčí, mohla by se dálnice D3 za pomoci soukromého kapitálu skutečně stavět," potvrdil Právu Šimonovský.