Článek
Mezi exekutory se rozhořela ostrá polemika o tom, zda je návrh přínosný nebo ne. Zastánci územního principu jsou zpravidla menší exekutoři, kteří upozorňují na to, že teritorialita by vedla ke zklidnění v exekuční oblasti, znamenala by také konec excesům páchaným přemotivovanými pracovníky velkoexekutorů, které veřejnost těžko snáší.
Podle současné praxe si může každý vybrat, na kterého exekutora se obrátí a nemusí se řídit například bydlištěm dlužníka. „Platná právní úprava by měla zajistit konkurenci mezi soudními exekutory a tím i kvalitnější výkon exekučních titulů. Pokud by do exekučního řádu byla zakotvena zásada teritoriality, znamenalo by to, že by oprávněný mohl podat návrh pouze k určitému exekutorovi, např. v rámci okresu nebo v rámci kraje, v němž má bydliště dlužník. Tato právní úprava by mohla zajistit rovnoměrnější rozvržení exekuční činnosti mezi jednotlivé soudní exekutory,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.
Názory exekutorů se rozcházejí
Exekutor Tomáš Vrána z Přerova, jehož úřad působí po celé republice a v loňském roce řešil více jak 65 tisíc případů, se obrátil dopisem na advokátní kanceláře po celé zemi s tím, aby mu pomohly lobbovat proti teritoriální změně. Upozorňuje při tom, že zavedení územního principu bude smrtící variantou a vymahatelnost práva se prý vrátí zpět o deset let.
„Pokud jste roky pracovali na zdokonalování vymáhacích modelů a procesů, pokud jste dlouhodobě sledovali práci jednotlivých exekutorů a vybírali ty nejlepší, pokud je vymáhání pohledávek a jejich návratnost důležitou veličinou vašeho podnikání, vše by bylo rozmetáno na prach. Jedná se o bezprecedentní a nebezpečný pokus o zásah do práv občanů této země a do jejich svobodné volby, jak naloží se svým majetkem,“ napsal ve svém dopise, který má Právo k dispozici.
Pokud by změna zákona byla podle Vrány realizována, vyvolala by jen potlesk dlužníků a těch, kteří nejsou zvyklí dostát svým závazkům. „Dlužníků je v naší zemi velké množství a každé opatření na jejich ochranu vyvolá jejich pozitivní reakce, možná i jednoduše získané voličské hlasy, nicméně cenou za tyto lacině získané plusové politické body je rozpad platební morálky v České republice. A to je cena neúměrně vysoká a krvavá,“ dodal.
Proti takovému pohledu na věc se ale postavili jeho kolegové, kteří nepatří mezi velkoexekutory. Například šéf exekutorského úřadu v Liberci Petr Polanský upozornil, že novela tak, jak prošla do Senátu, přinesla kromě principu teritoriality také řadu vítaných změn, jako je umožnění exekuce příjmů a účtů manžela nebo možnost exekuce družstevních podílů.
„Kromě všeobecně známých důvodů pro teritoriální princip práce soudních exekutorů, který platí prakticky v celé kulturní Evropě snad krom Slovenska a Albánie, jsem toho názoru, že by naopak důsledný výkon exekutorské činnosti v domovském okrese přinesl kýžené uklidnění do exekutorského stavu a umožnil by těm z nás, kterým místo vidin často nereálných nebo velmi dočasných megalomanských zisků jde o dlouhodobý a důstojný výkon naší právnické profese a kteří před sháněním dalších exekučních kšeftů prostřednictvím nejrůznějších více či méně legálních metod dávají přednost osobnímu dohledu nad vlastním úřadem a možnosti zvýšení míry efektivity vlastní činnosti,“ reagoval Polanský.
Podle dalšího exekutora, jehož jméno redakce zná, ale který si přál zůstat v anonymitě, je územní princip jedinou možností do budoucna. „Hlediskem, které je přehlíženo, je hledisko ekonomické, protože pouze okresní územní působnost exekutorů umožní, aby exekutoři byli placeni za práci a nikoliv za výsledek, což je při stále klesající bonitě dlužníků jediná cesta do budoucna. Co se však změní zcela jistě, bude struktura nápadu, kdy lukrativní pohledávky pojišťoven, České kanceláře pojistitelů, bank, stavebních spořitelen, České televize či telefonních operátorů nebudou směřovat již výhradně k několika málo vyvoleným, ale rozprostřou se rovnoměrně mezi všechny exekutory. Celorepubliková působnost soudního exekutora a existence exekutorských „velkoúřadů“ vede k veřejnosti těžce stravitelným excesům způsobovaným desítkami „přemotivovaných“ vykonavatelů „řízených“ jedním exekutorem podle nekompromisních požadavků věřitelů,“ upozornil.
Většina soudních exekutorů je pro
Plzeňský exekutor Martin Tunkl své kolegy dokonce oslovil s anketní otázkou, zda jsou pro zavedení teritoriality. „Celkem na moji výzvu reagovalo 74 soudních exekutorů. Z toho 62 exekutorů je pro zavedení územního principu, 11 exekutorů hlasovalo proti zavedení a 1 neví,“ zrekapituloval výsledky Tunkl.
Exekutorská komora se k debatám mezi exekutory staví zatím opatrně. „Ať už budou zákonodárci hlasovat pro jakoukoliv variantu novely občanského soudního a exekučního řádu, Exekutorská komora to bude respektovat. Nepřísluší nám zasahovat do zákonodárného procesu, či ho jakkoliv hodnotit. Jde o ryze politickou záležitost. Názor soudních exekutorů v této oblasti není jednotný, sněm k tomuto problému zaujal jen částečné stanovisko. Na jeho základě Komora prosazuje teritorialitu v oblasti pohledávek veřejných institucí,“ řekla Právu mluvčí komory Petra Báčová.
Podle prezidenta Exekutorské komory Jiřího Proška by změna mohla být prospěšná. „Můj osobní názor jako exekutora Proška je takový, že okresní teritorialita na bázi náhodného nápadu by nepochybně náš stav zklidnila a myslím, že by i pozitivně trochu změnila náš obraz navenek. Co lze ale těžko předjímat, je to, jaký by měla ekonomický dopad,“ uvedl.
Osud změny mají nyní v rukou poslanci, kteří by měli o novele hlasovat v nejbližších týdnech.