Článek
Průzkum z konce srpna podle listu Financial Times ukazuje, že Němci Řecko odepsali. Postoj Němců k Řecku je mnohem tvrdší, než jaký mají Italové nebo Španělé či Francouzi.
Skoro polovina Němců je přesvědčena, že Řecko nebude schopno efektivně reformovat svou ekonomiku, aby se obešlo bez zahraniční pomoci. O schopnostech Atén v tomto směru je přitom přesvědčeno 88 procent Italů a 70 procent Španělů. Z výsledků vyplynulo, že jen 26 procent Němců je přesvědčeno, že Řecko splatí půjčky. Naopak 77 procent Italů a 57 procent Španělů si myslí, že to Řekové zvládnou.
Francouzi Řekům nevěří tolik jako Italové nebo Španělé, ale nejsou vůči nim tak tvrdí jako Němci. Pro odchod Řecka z eurozóny je 32 procent Francouzů. Jen čtvrtina Francouzů si ale myslí, že ostatní členové eurozóny mohou udělat více pro záchranu Řecka. Podobně jako Němci nevěří obyvatelé země galského kohouta ve schopnost Atén splatit půjčky.
Britové Řekům nevěří podobně jako Němci, současně jsou ale přesvědčeni, že škrty nejsou řešením.
Průzkum ohledně budoucnosti Řecka proběhl mezi tisícovkou dospělých občanů Německa, Francie, Itálie, Španělska a Británie.
Řecko v létě požádalo o to, aby mu byl umožněn odklad termínu cílů stabilizace země o dva roky. [celá zpráva] Řecká vláda také žádá o překlenovací úvěr.
Německo patří spolu s Francií k největším věřitelům Řecka. Významně také přispělo na půjčky Řecku přes Mezinárodní měnový fond a Evropskou centrální banku.
Euro podtrhla absence rozpočtové disciplíny, na vině je i Kohl
V Německu podle ČTK přibývá hlasů, podle nichž za současnou dluhovou krizi eurozóny nese část viny bývalý kancléř Helmut Kohl. Nejprominentnějším kritikem špatně nastavených pravidel při zavádění eura je bývalý dlouholetý premiér Saska za Kohlovu CDU Kurt Biedenkopf: "Pro Helmuta Kohla byl bohužel časový plán důležitější než stabilita (měny). Jeho politický osud byl natolik spjat s eurem, že bránil racionální debatě. Už během vyjednávání paktu stability bylo jasné, že většina zemí odmítne striktní úspornou politiku a rozpočtovou disciplínu jako vměšování do jejich politické suverenity. Kohl nemohl vážně doufat, že kritéria stability budou dodržována."
Ke kritikům Kohlova přístupu k euru se přidal také dlouholetý šéf koncernu Thyssen Dieter Spethmann. "Kohl věděl o mnoha oprávněných námitkách proti zavedení eura. Všechny je ale odsunul stranou," tvrdí Spethmann. "Proto dnes nese také velký díl odpovědnosti za krizi eura."
Na obranu třiaosmdesátiletého "kancléře-sjednotitele" vystoupil jeho někdejší ministr financí Theo Waigel: "U eura nelze mluvit o chybách při porodu, ale o vážných chybách při dospívání v pubertě."