Svaz bude mít přesné statistické údaje o sklizni k dispozici až na začátku příštího roku, odhady ale už nyní hovoří o velmi špatném roce. „Zcela jednoznačně můžeme potvrdit, že množství medu ze snůšky v roce 2012 bude podprůměrné,“ řekl Právu tajemník ČSV Rudolf Peleška. Zatímco loni čeští včelaři získali od svých včel více než 11 tisíc tun medu a minulá úroda tak byla nejvyšší v historii samostatné České republiky, letos je tomu naopak, podle mnohých včelařů se přiřadí k těm nejhorším.

„Profesionální včelaři letos získali zhruba 40 až 50 procent obvyklé úrody medu,“ řekl Právu sekretář Cechu profesionálních včelařů Petr Táborský. Na mnohých místech Česka téměř celý květen nepršelo, nektar proto netvořily květy řepky, která obvykle patří k jistým snůškám.

Kvůli suchu se nektar netvořil ani u řady dalších rostlin, například akáty pak také poškodil mráz. Následně nebyl ani lesní medovicový med. Podle Pelešky kvůli deštivému červenci a také malému množství producentů medovice.

Snůška medu nebyla ale podle včelařů všude stejná. „Jsou místa se sklizní průměrnou, jsou místa, kde podle informací jednotlivých včelařů nestálo za to ani vytáhnout či „špinit“ medomet,“ uvedl Peleška. Podle Táborského mají velké včelařské provozy rezervy a letošní výpadek by se u nich neměl projevit.

Že by medu byl nedostatek, prý nehrozí. „Nižší sklizeň se ale může projevit a také se již projevuje mírným nárůstem ceny,“ řekl Peleška. Podle oficiální statistiky přesáhla v červenci průměrná spotřebitelská cena medu 138 Kč za kilogram. „U nás je ale stále nejlevnější med v Evropě, hlavně díky prodeji falšovaných medů, které se objevují v tržní síti. Chtěli bychom se s cenou dostat alespoň na evropský průměr, zhruba 140 až 150 korun za kilogram,“ sdělill Táborský.

Pozor na dovoz

Spotřeba medu v Česku v posledních letech stále mírně roste. Podle odhadů nyní dosahuje zhruba 0,7 kilogramu na osobu. Na rozdíl od většiny evropských států je ČR schopna pokrýt poptávku po medu produkcí domácích včelařů. Ti ho většinu prodají přímo zákazníkům.

V obchodních řetězcích naopak dlouhodobě převažují levné dovážené medové směsi, u kterých často jejich špatnou kvalitu potvrzují rozbory státních orgánů. Některé výrobky dokonce neměly s medem vůbec nic společného.