Článek
„Prostě není práce, to je základní problém. Těžko hledáte sektor, kde by byla šance, že by masově začal nabírat zaměstnance. Firmy snižují náklady, racionalizují provoz,“ říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Situace na trhu práce je podle expertů nejhorší za posledních dvacet let a v dalších letech bude zřejmě ještě hůře.
Míra zaměstnanosti má přitom rozhodující vliv na výkonnost ekonomiky. Čím více lidí pracuje, tím více se vybere daní na provoz státu a méně vyplatí na sociálních dávkách.
To, že severské země mají vysokou míru zaměstnanosti, stojí i za jejich dobrými ekonomickými výsledky. Nejde jen o ekonomiku. „Život mladých bez práce vyvolává i řadu psychických, zdravotních problémů. Má vliv na radikalizaci politických postojů,“ řekla politoložka Martina Hronová.
Zdroj radikalizace země, kde docházelo v minulosti k nástupu radikálních politických sil, byly současně těmi, které drtila vysoká nezaměstnanost. Názorným příkladem bylo Německo třicátých let minulého století nebo v současnosti volební výsledky radikálních politických sil v Řecku. „V naší republice je sice míra zaměstnanosti vyšší než ve většině členských zemí, nezaměstnaných je však přesto téměř půl miliónu.
„Obtížně hledají práci zejména mladí lidé po dokončení střední či vysoké školy,“ upozorňuje Ondřej Nývlt z Českého statistického úřadu.
Jak oznámil Německý institut pro hospodářství (DIW), v členských státech EU loni hledalo práci 5,3 miliónu mladých. Míra nezaměstnanosti činila mezi mládeží 21 procent, zatímco mezi lidmi ve věku 25 až 64 let to bylo osm procent.
Německo výjimkou
V nezaměstnanosti mladých jsou mezi zeměmi v Unii velké rozdíly – největší je v Makedonii (55 procent), ve Španělsku (46 %) a v Řecku (44 %), nejnižší pak v Nizozemsku a Rakousku (8 %), Německu a Norsku (9 %).
Kromě SRN téměř všechny členské země EU zaznamenaly loni vyšší nezaměstnanost mládeže než před krizí v roce 2008. „Německo je v Evropě výjimkou, protože mladí kvalifikovaní lidé nejsou diskriminováni. Bez práce jsou hlavně ti bez kvalifikace.
Pracovní trh SRN je pro mladé nejotevřenější v Unii, zatímco nejvíce jsou znevýhodněni na trhu práce v Itálii, Švédsku, Rumunsku a ve Velké Británii,“ uvedl specialista DIW na pracovní trh Karl Brenke.
Jak připomněl, v zemích, kde jsou mladí vychováváni také v závodních vzdělávacích zařízeních, mají větší šance než jejich vrstevníci ve státech pouze se školní kvalifikací. „Mladí, jimž chybí praktické zkušenosti ve firmě, mají prostě na trhu práce horší vyhlídky." konstatoval Brenke.
Propojit školu s praxí ve firmách
Lidé řeší nezaměstnanost tím, že se snaží vzdělávat, rekvalifikovat. Podle expertů je třeba ale reformovat celý systém vzdělávání, aby se propojilo studium s praxí v konkrétním podniku. V Německu se významně osvědčil systém tzv. duálního vzdělávání, který propojuje školy s podnikovou praxí. Po propojení škol s podnikovou praxí dlouhodobě volají i české firmy, ale i odbory, aby si firmy mohly vyškolit své budoucí zaměstnance během studia s nižšími náklady.
Podporovat je třeba také mobilitu pracovní síly. To je ovšem v Česku problém. Rozmach vlastnického bydlení, který značnou část populace zatížil hypotékami, a omezení nájemního bydlení doslova lidi přikoval k jejich bytům a domům v osobním vlastnictví. Navíc ve městech s více pracovními příležitostmi je nabídka dostupných bytů mizivá. Nelze se přece stěhovat za prací, když za byt v místě nového zaměstnání dáte dvě třetiny získaného platu.