„Za meziročním poklesem je ale i nižší počet pracovních dnů v letošním červnu, bez toho by průmysl meziročně mírně rostl o 0,3 procenta,“ připomněl analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin.

K poklesu nejvíce přispěla nižší výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, počítačů a elektronických přístrojů a farmaceutických výrobků. Naopak nadále se dařilo výrobě motorových vozidel, která v červnu rostla o 4,2 procenta.

Průmyslová výroba

Průmyslová výroba

FOTO: ČTK

Nepříjemně působí zpráva, že hodnota nových zakázek v červnu klesla meziročně o 2,9 procenta. Z toho zahraniční sice vzrostly o 1,4 procenta, ale domácí nadále výrazně klesly o 10,5 procenta.

„Druhá polovina roku zřejmě také příliš radosti nepřinese. Na český průmysl bude nadále dopadat nepříznivý vývoj v eurozóně a slabá domácí poptávka, což je ostatně vidět na vývoji nových zakázek,“ domnívá se Šimek s tím, že letošní růst průmyslové výroby se tak bude nejspíše pohybovat kolem nuly.

Podle ekonoma Patrika Rožumberského z UniCredit Bank nelichotivý obrázek pro český průmysl naznačuje pro další měsíce i indikátor důvěry ČSÚ.

Optimismem nehýří ani ministerstvo

„Tuzemské i zahraniční předstihové indikátory příliš optimismu pro nejbližší měsíce nenaznačují. Důležitý vliv na vývoj průmyslové výroby má nepříznivá ekonomická situace u našich evropských partnerů spojená s prohlubující se dluhovou krizí eurozóny,“ uvedl ředitel odboru ekonomických analýz ministerstva obchodu a průmyslu Jaroslav Vomastek.

Krize se podle Vomastka odráží ve snižující se poptávce po českých průmyslových komoditách. „Zároveň začíná negativně působit zpomalování rozhodujícího automobilového průmyslu a navazujících dodavatelských odvětví,“ dodal Vomastek.