Článek
Na podnikatelův majetek si teď posvítí daňoví kontroloři. Chtějí zjistit, jak přišel k tak obrovským penězům a zda by část z nich mohla dodatečným zdaněním pomoci zaplnit prázdnou státní pokladnu.
Jorgos D. však není jediný, kdo si v obavách z návratu drachmy a znehodnocení majetku schoval milióny do ciziny. Seznam ministerstva zahrnuje jména víc než 730 lidí, kteří převedli především do Švýcarska, Británie a Kypr přes miliardu eur (25,16 mld. korun). Berňáku však přiznali celkem jen 2,5 miliónu eur (62,9 mil. korun).
Seznam Řecké národní banky obsahuje i 70 jmen se jmény ze střední a východní Evropy, několik příjmení je anglických, německých či italských.
Řecké úřady překvapil zejména fakt, že víc než 400 lidí ze seznamu uvedlo v daňových přiznáních nulové příjmy. Jiný výtečník přiznal podle listu Financial Times příjem 496 eur (12 480 korun) do zahraničí však zaslal přes deset miliónů (251,6 mil. korun).
Nejvyšší příjem vykázal muž s iniciálami R. S. – 370 tisíc eur (9,3 mil. korun). Úřady zajímá, kde vzal přes 30 miliónů eur (755 mil. korun) pro převod na tajná konta.
Banka tvrdí, že rozhodně nechce brát majetek lidem, kteří si ho vydělali poctivou prací. „Nejde nám o peníze získané z legálních činností, zisků firem, dědictví, hazardních her či celoživotních úspor. Úřady finanční kriminality a příslušná oddělení ministerstva financí však musí zjistit, zda mezi obrovskými sumami převedenými z řeckých bank nejsou peníze ze zločinu,“ řekl zasvěcený zdroj.
Atény už podnikly první kroky, aby stáhly peníze z ciziny zpět domů. Vláda premiéra Antonise Samarase oznámila, že chce uzavřít dohodu se Švýcarskem, aby mohla zdanit peníze Řeků na tamních účtech.
V cizině si Řekové ukryli 200 mld. eur (5 biliónů korun).