Článek
Fond dospěl k závěru, že krize v eurozóně je zdaleka největším problémem, s nímž se teď činitelé potýkají. MMF přitom pro účely vypracování zprávy kontaktoval zástupce 35 zemí, mezi nimi i pár těch, které patří mezi mladé trhy, takzvané emerging markets. Sondoval i v České republice, Brazílii, Indii, Jihoafrické republice, Turecku, Rusku, Jižní Koreji, Polsku, Mexiku a Saúdské Arábii.
„Navzdory pokroku, jehož se dosáhlo s ohledem na problémy, zde převládá názor, že se neudělalo dost, aby se zastavilo šíření (finančního) stresu a snížila se interaktivita mezi fiskální politikou, hospodářským růstem a bankami,“ stojí ve zprávě MMF.
Měnový fond nasimuloval i nejhorší možný scénář, který by mohl eurozónu potkat. V takovém případě by se mohl hrubý domácí produkt eurozóny kvůli dalším potížím snížit až o pět procentních bodů, pokud politici nezačnou jednat a krize se ještě zhorší.
Pokud by se krize v eurozóně prohloubila, dopady na nejchudší země světa by podle odhadu MMF byly v jednotlivých zemích různé. Někde by se situace zhoršila jen mírně, jinde naopak velmi výrazně. Potřeba vnějšího financování by se ale pro tyto země do konce příštího roku patrně zvýšila o zhruba 27 miliard dolarů (asi 561 miliard korun).