"Musela jsem to rozhodnutí učinit, abych ochránila životně důležité zájmy Norska," řekla agentuře Reuters ministryně práce Hanne Bjurströmová. "Nebyla to snadná volba, ale musela jsem to udělat," řekla ministryně. Rozhodnutí padlo ještě v noci na úterý, kdy Bjurströmová jednala se zástupci odborů a norské asociace ropného průmyslu (OLF).

Ve stávce byli zaměstnanci na ropných plošinách a úterý bylo posledním termínem pro dosažení dohody. Vzhledem k tomu, že víkendová jednání skončila krachem, hrozilo, že se od úterý těžba ropy a zemního plynu úplně zastaví. Norsko patří k největším světovým producentům ropy a stávka zaměstnanců už stačila citelně zvýšit cenu suroviny.

Je to smutné, vzkazují odbory

"Je to velmi smutné, ale stávka skončila," řekl v noci novinářům odborový předák Leif Sande. Svaz Industri Energi, kterou zastupuje, je v Norsku největší odborovou organizací v energetickém sektoru a hájí zájmy více než poloviny ze zhruba 7000 zaměstnanců.

Řadoví Norové pro stávkující zaměstnance příliš pochopení neměli a někteří neskrývali úžas. Norští pracovníci na ropných plošinách jsou totiž nejlépe placení na světě, jejich průměrný plat je v přepočtu 180 000 dolarů ročně (asi 315 000 Kč měsíčně).

Zaměstnanci v průměru pracují 16 týdnů v roce, tvrdí ale, že vykonávají velmi namáhavou práci. Proto chtějí, aby mohli do důchodu odcházet už v 62 letech.

Zpráva o ukončení stávky se okamžitě projevila na cenách ropy na světových trzích. Barel severomořské ropy Brent v Asii zlevnil o více než dolar a vrátil se pod 99 dolarů. Podobně americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) klesla pod 85 dolarů.