Hlavní obsah

Záchranný fond EU se bude moci použít na rekapitalizaci bank

Brusel

Lídři zemí EU se na bruselském summitu v noci na pátek shodli, že použijí prostředky z evropského záchranného fondu na přímou pomoc bankám, aniž by se tak zvyšoval dluh postižených zemí. Prezident EU Herman van Rompuy po 13 hodinách jednání také řekl, že bude v eurozóně vytvořen orgán dohlížející na banky.

Foto: Francoise Lenoir, Reuters

Prezident EU Herman Van Rompuy na summitu

Článek

Van Rompuy upřesnil, že dohled nad evropskými bankami by měla mít Evropská centrální banka. V okamžiku, kdy by se podařilo dohled zavést, bylo by možné přímo využívat prostředky Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) pro rekapitalizaci bank. Nastíněné plány budou dále propracovány během července.

Dozor nad bankami by měl podle Van Rompuye přetnout nebezpečný kruh, kdy jsou banky provázány s národními vládami. Na toto nebezpečí už dříve upozorňoval summit G20. [celá zpráva]

Foto: ČTK/AP

Francouzský prezident Francoise Hollande na summitu EU

V prohlášení lídři vyzvali, aby se členské země těmito návrhy zabývaly s naléhavostí do konce roku.

Zástupci 17 zemí eurozóny se také dohodli na tom, že země, které plní podmínky fiskálního paktu EU, budou moci prostřednictvím záchranných fondů unie podpořit prodej svých státních dluhopisů. Opatření by mělo pomoci snížit cenu za půjčování prostředků. V textu lídři vyzvali, aby se členské země těmito návrhy zabývaly s naléhavostí do konce roku.

Tvrdá jednání

Podle expertů byla jednání velmi tvrdá a Německo s pomocí souhlasilo po naléhání Itálie a Španělska, že potřebují větší pomoc. Na Německo naléhal i nový francouzský prezident Francois Hollande, který řekl: „Jsem zde, abychom zkusili najít rychlé řešení pro ty země, které čelí tlaku trhů, ačkoli podnikly velké úsilí, aby dosáhly vyrovnaného rozpočtu.“

Foto: ČTK/AP

Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU

Německá kancléřka Angela Merkelová ale varovala, že neexistuje žádná magická formule pro řešení krize. Dále se stavěla proti plánu na vydání evropských dluhopisů, které by měly nižší výnosy než dluhopisy, na které si půjčují peníze země postižené dluhovou krizí.

Španělsko i Itálie si půjčují peníze velmi draze, Španělsko muselo u svých desetiletých dluhopisů nabídnout výnos 6,9 procenta, aby se prodaly a ono získalo peníze, přičemž sedmiprocentní výnos se považuje už za nesplatitelný. Španělský premiér Mariano Rajoy k tomu řekl: „Platíme sazby, které jsou příliš vysoké na to, abychom mohli financovat sami sebe.“

Země tento týden požádala o pomoc pro své banky. [celá zpráva]

Foto: Sebastien Pirlet , Reuters

Italský premiér Mario Monti na summitu EU

Itálie i Španělsko se bojí, že budou odříznuty od trhů a budou muset hledat pomoc.

Už předtím se vrcholní představitelé zemí EU shodli, že unie podpoří ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst asi 120 miliardami eur. I z něho půjdou prostředky pro obě země na jihu Evropy, které mají značné problémy. Zejména Španělsko trápí silná nezaměstnanost. [celá zpráva]

Španělsko s Itálií na summitu podmiňovaly svůj souhlas s tímto plánem tím, že unie přistoupí k okamžitým krokům, které by měly zabránit spirálovitému nárůstu výdajů spjatých s obsluhou jejich dluhu.

"Proces byl tvrdý, výsledek byl dobrý," řekl italský premiér Mario Monti, který byl jednou z ústředních postav nočních debat. Itálie ale podle něj v tuto chvíli nemá v úmyslu o mimořádnou podporu požádat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám