Kypr je pátou zemí eurozóny, která žádá o pomoc. Po Řecku, Irsku a Portugalsku o pomoc pro své banky z unijních fondů požádalo i Španělsko.

Kyperská vláda oznámila, že pomoc pomůže zamezit šíření rizik v ekonomice. Kypr podle ní potřebuje zajistit svoje banky, které jsou v ohrožení v důsledku napojení na řeckou ekonomiku. Vláda neupřesnila, kolik peněz by potřebovala.

"Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice," uvádí se ve vládním sdělení. Rozsah pomoci vláda nenaznačila, s tím, že ten bude předmětem nadcházejících jednání. Ve čtvrtek se schází dvoudenní summit EU.

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings jen pár hodin předtím snížila Kypru hodnocení úvěrové spolehlivosti o jeden stupeň na známku BB plus. Vyřadila tak jeho rating z investiční kategorie a zařadila ho do kategorie braku.

Agentura očekává, že Kypr bude asi potřebovat více peněz na záchranu svých bank, které jsou provázány s bankovním sektorem v Řecku. Tam se podle agentury může situace ještě zhoršit.

Výhled ratingu je negativní, což znamená, že agentura jej může v dalších dnech ještě snížit. Kypr totiž sám už dříve avizoval, že krizi v bankovním sektoru musí řešit bezodkladně.

Snížením hlavního ratingu Kypru se Fitch přidala k ostatním dvěma velkým agenturám, tedy Standard & Poor's a Moody's Investors Service. Ty už rating Kypru ve spekulativním pásmu mají.

Pomoc od EU, nebo odjinud?

O prohlubující se krizi na Kypru budou v úterý odpoledne jednat předáci tamních politických stran, jak oznámila kancelář kyperského prezidenta Demetrise Christofiase. Mezitím ale vláda ohlásila, že požádá o pomoc Evropskou unii.

Kypr má pod vlivem dluhové krize v Řecku velké problémy ve svém bankovním sektoru a do pátku potřebuje získat 1,8 miliardy eur (asi 46,4 miliardy korun) k rekapitalizaci druhé největší domácí banky Cyprus Popular Bank. Podle agentury Fitch ale potřebuje Kypr čtyři miliardy eur (přes 103 miliardy korun ), což je téměř čtvrtina loňského HDP země.

Nikósie už řadu týdnů zvažuje, zda požádá o úvěr k sanaci bank evropský stabilizační fond EFSF, nebo zda se obrátí o pomoc na Rusko nebo Čínu.