Vinaři předpokládají, že vláda by chtěla zavedením spotřební daně na víno získat do státního rozpočtu 20 miliónů eur (přes půl miliardy Kč). Výrobci označili zavedení spotřební daně na víno za začátek konce výroby vín na Slovensku.

Ministerstvo financí nepopřelo, že zavedení spotřební daně na víno zvažuje. "Spotřební daně z alkoholických nápojů jsou předmětem jednání Rady pro rozvoj a solidaritu. Proto je předčasné se k tomu vyjadřovat," uvedl resort financí ve svém prohlášení. Radu solidarity a rozvoje vytvořila jednobarevná Ficova vláda jako nástroj dialogu se sociálními partnery.

Zavedení spotřební daně na víno připustil rovněž ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek. Zdůraznil však, že to, co vinaři zaplatí na daních, dostanou zpátky do odvětví ve formě státní pomoci při revitalizaci tisíců hektarů zdevastovaných vinohradů.

Předseda Svazu vinohradníků Igor Mancel tvrdí, že zavedením spotřební daně na víno stát nic nezíská. Podle něho budou náklady na správu, kontrolu a výběr daně vyšší než příjmy. Na rozdíl od lihovarnictví a pivovarnictví bude totiž potřebné kontrolovat stovky producentů vína. Podle Mancela zavedení spotřební daně na slovenská vína zvýhodní především dovozce z Francie, ŠpanělskaItálie.

Proti dani z vína brojí i čeští vinaři, v Česku by měla daň z vína začít platit od roku 2014. Podle návrhu z dílny ministerstva financí by byla na litr vína uvalena daň deset korun. V současné době platí v Česku nulová sazba.