Dosud se brzdou ekonomického růstu eurozóny zdály být výhradně země na periferii monetárního bloku. Hovoří se nejčastěji o Řecku, Portugalsku a Irsku, které čerpají záchranné úvěry. Ale data zkoumající ekonomiku států platících společnou měnou v širším kontextu ukazují, že s problémy se potýkají i hnací motory eurozóny - BerlínPaříž.

Německá ekonomika utrpěla v květnu pokles poprvé po šesti růstových měsících. Důvěra německých podnikatelů se v témže měsíci nečekaně výrazně propadla poté, co ožily obavy z dluhové krize. Zároveň vyšlo najevo, že v Německu i ve Francii se začíná projevovat ekonomický útlum ovlivněný květnovým poklesem ekonomické aktivity v eurozóně, která je na nejnižší úrovni od června 2009. Index nákupních manažerů (PMI) se nachází již devátý měsíc po sobě v záporných číslech.

ČTĚTE TAKÉ: Evropu čeká ve druhém kvartálu recese přes půl procenta, obchodování spí

Evropská měna se ve čtvrtek vůči dolaru propadla až na nejnižší hodnotu za dva roky. Může za to právě slabá statistika z Německa, která upozornila investory, že ani Berlín není vůči dluhové krizi imunní.

Euru se později podařilo část ztrát smazat kvůli změnám pozic investorů před prodlouženým víkendem ve Spojených státech.

Euro vůči dolaru ztratilo tento týden již 1,6 procenta. Náladu investorů nezlepšil ani středeční neformální summit zemí Evropské unie, který nepřinesl žádné nové návrhy na boj s dluhovou krizí v eurozóně. Stále tak visí ve vzduchu možnost odchodu Řecka z eurozóny a spekuluje se, že následovat by ho mohly i další země, jako Španělsko.

Eurobondy opět na stole

Eurobondy, tedy dluhopisy, které by umožnily ekonomicky slabším zemím půjčovat si peníze, za něž by pak ručila eurozóna jako celek, se dostaly zpět na jednací stůl poté, co možnost návratu Řecka k drachmě získává konkrétnější obrysy. A Francii a Německo toto téma ostře rozděluje.

Nový francouzský prezident Francois Hollande naléhá na německou kancléřku Angelu Merkelovou a ostatní evropské lídry, aby na jednání, která se mají uskutečnit příští týden, znovu zvážili zavedení společných evropských dluhopisů jako jedno z protikrizových opatření.

Zatímco v některých evropských zemích má Hollande podporu s tím, že kromě ořezávání výdajů je také třeba nastartovat růst, Německo k takovému kroku odmítá přistoupit. Německá opozice nicméně tak nesmlouvavá není, akceptovala by ale jen společné ručení za dluhopisy jednotlivých zemí jen do určité výše.