Skutečným fenoménem je však enormní růst počtu ruských turistů. Těch loni přijelo podle údajů Českého statistického úřadu 570 tisíc, což je meziroční růst o 37 procent. Rusové se tak dostali na druhé místo za návštěvníky z Německa, jichž bylo téměř 1,5 miliónu.

Na celkové změně struktury příjezdového turismu se podepsala současná hospodářská situace v Evropě. Pro Španěly jsme začali být příliš vzdáleným, a tudíž i drahým cílem a míří spíše do Francie. Poláci a Slováci naopak zkrátili své zahraniční výlety a více jich zůstává u nás. Ve vztahu ke Slovensku to ostatně platí i o jejich zemi a českých turistech.

Také Britové, kteří o víkendech zaplavovali Prahu, si našli levnější hospody v Pobaltí a v Rumunsku. Na číslech ze statistik je patrné, že šetří i Italové a Nizozemci, jejichž počty klesají už několik let za sebou.

Jezdili k vám už naši carové

Přes trvající problémy s vydáváním víz zájem Rusů o Českou republiku neustává. Nejezdí už tolik nakupovat, Praha začíná být drahá i pro tak solventní klientelu, jako Rusové jsou. Pobýt pár dní v Praze nebo v Karlových Varech je v určitých kruzích stále ještě módou.

„Jsme vlastně už na Západě, ale nemáme problém se domluvit, a proto necítíme takovou trému jako třeba ve Francii nebo v Anglii. A kromě toho, do Karlových Varů jezdili už naši carové,“ odhalil Anatolij ze Smolenska důvody své již čtvrté návštěvy naší metropole. Na otázku co si odveze domů, odpověděl lakonicky: „Jako vždy, české sklo.“

Asijští turisté (bráni jako celek), zejména ti z Dálného východu, v zahraničí nejvíce utrácejí. Do ČR jich loni přijelo podle údajů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) 680 tisíc, nejvíce Japonců, Korejců a Číňanů. Průměrná útrata na osobu a den činí podle AČCKA přes 2500 korun. „Tady se ve středověku stavělo z kamene, zatímco v Japonsku převážně ze dřeva. Opakovaná zemětřesení a požáry způsobily, že v Japonsku jen výjimečně najdete stavbu, starou několik set let. Proto historické kamenné stavitelství Japonce tolik uchvacuje,“ vysvětluje zájem o naši zemi Tomio Okamura, šéf české pobočky japonské CK Miki Travel.

Hlavní město, Vary, Krumlov

Dlouholetou bolestí spojenou s příjezdy zahraničních návštěvníků je jejich soustředění v Praze. Ze 6,8 miliónu zahraničních návštěvníků jich 65 procent zůstalo v Praze. Přidáme-li k tomu počty těch, kteří zavítali do Karlových Varů nebo Českého Krumlova, nezbyde na ostatní místa a regiony dohromady nic.

Dokud nebudou i jinde než ve jmenovaných místech nabízet opravdu kvalitní služby a něco unikátního k tomu, turisté tam jezdit nebudou. Do některých míst, byť jsou jako významné památky na seznamu UNESCO, je dokonce nesnadné se dostat.

Pokud v zemi nejsou prostředky na stavbu a údržbu hlavních silničních tahů, je nepředstavitelné, že by někdo postavil čtyřproudou silnici třeba do Holašovic nebo do Třebíče.