„Studie ukázala, že zadání od generálních ředitelů pro vlády je zcela jednoznačné. Vyřešit zadlužení, a to způsobem, který nepodváže růst a pomůže firmám i celým ekonomikám ke zvýšení konkurenceschopnosti,“ uvedl Jiří Halouzka z PwC Česká republika.

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy potřebuje Česká republika zlepšit služby veřejného sektoru, zejména vládních institucí, zavést mezinárodně běžný standard manažerského řízení s větší politickou nezávislostí a lépe investovat do kvalitního vzdělávání a inovací.

Generální ředitelé se podle průzkumu shodli na třech následujících prioritách, na něž by se vlády měly zaměřit. Jde o to vypořádat se s deficity, umožnit podmínky pro udržitelný růst v oblasti financí, ekonomiky či ekologie a nastavit takové podmínky, aby nebyla nouze o kvalifikované odborníky.

Zadlužení nadále roste

Podle zjištění Evropského statistického úřadu (Eurostat) zadlužení Evropské unie i eurozóny nadále stoupá. Na sklonku loňského roku činilo v eurozóně 87,2 procenta a v EU 82,5 procenta HDP. Do 60procentní hranice HDP, která je považována za jednu z podmínek pro přijetí eura, se nevešlo 14 členských zemí EU.

S největšími problémy se potýká Řecko (165,3 procenta HDP), Itálie (120,1 procenta HDP) či Irsko (108,2 procenta HDP). Česká republika má se 41,2 procenta HDP sedmý nejnižší dluh v rámci 27členné EU. [celá zpráva]