„Osobně si myslím, že neexistuje žádná šance, aby se Řecko stalo konkurenceschopným a zároveň zůstalo v eurozóně,“ sdělil Sinn. Podle něj bude jihoevropská země nadále čelit masové nezaměstnanosti. Pokud by však vystoupila ze 17členného paktu zemí platících eurem, došlo by k výraznému oživení.

„Politika nedokáže překonat zákony ekonomiky,“ připomněl Sinn s tím, že některé jihoevropské státy nedokážou snížit mzdy a ceny v potřebném rozsahu.

Řecko obdrželo jako pomoc před bankrotem již přes 100 miliard eur od vypuknutí dluhové krize. Minulý měsíc řečtí věřitelé přistoupili na výměnu jeho dluhopisů za nové s nižší hodnotou. Podle Sinna by bylo výhodnější použít tyto finance na pomoc Řecku s vystoupením z eurozóny.

Podle Sinna ke zvládnutí krize rozhodně nepřispívá ani Evropská centrální banka (ECB), která uvolnila na levné tříleté úvěry pro banky eurozóny ve dvou kolech přes bilión eur. Tento krok ovšem bude mít jen krátkodobý efekt a rozhodně nepřispěje k tomu, aby jednotlivé zadlužené země splácely řádně své dluhy a snažily se reformovat své ekonomiky.