Mezinárodní měnový fond tím dosáhl vytyčeného cíle, a jeho zdroje na další pomoc zemím zasaženým dluhovou krizí v eurozóně i dalším státům se tak zvýší zhruba na dvojnásobek.

Fond v lednu odhadl, že bude potřebovat navíc 500 miliard dolarů na poskytování půjček a dalších 100 miliard dolarů na vytvoření ochranné bariéry proti rizikům dluhové krize v eurozóně. Šéfka fondu Christine Lagardeová minulý týden za "kritické množství" označila částku 400 miliard dolarů.

Lagardeová dnes uvedla, že vedle většiny vyspělých zemí se k navýšení zdrojů připojí i Brazílie, Rusko, Indie a Čína, konkrétní přísliby ale neuvedla. Příspěvek skupiny BRIC je ale zásadní a zdroje podle agentury Reuters mluví o tom, že Čína dodá 60 miliard dolarů, tedy stejně jako Japonsko, Rusko asi deset miliard a Brazílie 10-20 miliard. Vysoký příspěvek by měla poskytnout rovněž Saúdská Arábie.

Potřebu zvýšit zdroje MMF ukázaly obnovené problémy ŠpanělskaItálie, které minulý týden na finančních trzích vyvolaly obavy z další vlny dluhové krize. To zvýšilo naléhavost zvýšení "palebné síly" popřípadě "protipožární bariéry" MMF.

Spojené státy se k navýšení zdrojů fondu připojit odmítly, stejně tak Kanada. G20 jednala i o otázce dokončení reforem členských kvót a hlasovacích práv, protože země jako Čína, Brazílie a Rusko požadovaly, aby za poskytnuté peníze dostaly závazný příslib dokončit reformy co nejrychleji. Podle změn dohodnutých v roce 2010, by se například Čína stala třetím největším akcionářem MMF.