Od prvního května loňského roku, kdy se Švýcarsko zcela připojilo k volnému pohybu osob, vydaly podle vlády místní úřady unijním občanům asi 6000 povolení k pobytu. Průměr za předchozí tři roky činil 2075 povolení. Bern proto tvrdí, že má právo takzvanou ventilovou klauzuli využít.

Vláda sice tvrdí, že 1,1 miliónu unijních občanů, kteří žijí či pracují v osmimiliónovém Švýcarsku, je přínosem pro ekonomiku státu, zároveň ale upozornila na rostoucí imigraci. Ta prý vyvolává obavy z integračních problémů a z dodržování nařízeného minimálního platu a dalších pracovních podmínek. Panují totiž obavy, že obyvatelé chudších zemí EU jsou ochotni pracovat za nižší plat, a připravit tak o místo Švýcary.

Švýcarsko, které si podle Reuters i v dobách hospodářské krize udrželo úroveň nezaměstnanosti na třech procentech, v posledních letech zažívá příliv pracovních migrantů z unie.

Pravicově-populistická Švýcarská lidová strana (SVP) označila imigraci za důvod zvyšování nájmů, přeplněnou hromadnou dopravu a úpadek kulturních hodnot. SVP proto chce zakotvit do ústavy roční kvóty pro přistěhovalectví. Straně se podařilo získat dostatek podpisů, které umožní, aby o věci rozhodli Švýcaři v referendu.

Kritika z EU

"Toto opatření považuji za porušení dohody o volném pohybu osob," prohlásila v reakci na rozhodnutí švýcarské vlády šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Dodala, že úmluvy mezi Bernem a Bruselem nemají činit rozdíly mezi jednotlivými unijními občany. Ashtonová rovněž nepovažuje švýcarské opatření hospodářsky a ani s ohledem na situaci na pracovním trhu za odůvodněné.

"Lituji rozhodnutí Spolkové rady Švýcarské konfederace stanovit selektivní kvóty na volný pohyb občanů z některých členských států EU. Volný pohyb osob jednoznačně prospívá ekonomikám jak hostitelských zemí, tak zemí původu migrujících pracovníků," uvedla Vicenová v tiskovém prohlášení. Velvyslankyně je přesvědčena, že v době současných ekonomických problémů je správným krokem k oživení ekonomického růstu otvírání trhů a ne jejich uzavírání a protekcionismus.

Švýcarsko kritiku odmítá a své rozhodnuté obhajuje příslušným unijním nařízením, podle kterého může být mobilita osob v EU omezena, pokud v určitém roce přesáhne počet žádostí o povolení k pobytu nejméně o deset procent průměr za předchozí tři roky. Do Švýcarska, které je členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, jezdí za prací řada unijních občanů. Zaměstnání zde hledají i obyvatelé nových zemí EU.

"Uplatněním této bezpečnostní doložky (smluv s EU), chce Spolková rada použít jednu z možností, které má k dispozici, aby regulovala přistěhovalectví do Švýcarska," uvedl Bern v prohlášení.