„Německý postoj vůči ECB a podpora zachování její role jsou v Paříži známy a už dlouhou dobu se nezměnily,“ připomněl v Berlíně mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Dodal, že BerlínPaříží souhlasí s tím, že je třeba podpořit hospodářský růst a zaměstnanost v Evropě, jedním dechem ale dodal, že tohle není úkol pro ECB.

Pokud by byl Sarkozy v květnu znovu zvolen jako hlava Francie, podle svých slov by usiloval o rozšíření mandátu ECB, týkajícího se podpory hospodářského růstu. V současné době úkol banky se sídlem ve Frankfurtu spočívá pouze v udržování cenové stability v eurozóně.

Sarkozyho slova o tom, že pokud ECB nebude podporovat eurozónu, nenastane v ní dostatečná míra hospodářského růstu, však může být i reakcí na prohlášení jeho politického soka Françoise Hollanda. Socialistický protikandidát totiž navrhuje, aby byla do paktu rozpočtové stability začleněna klauzule o hospodářském růstu.

„Myslím si, že ECB by mohla jednat pouze tehdy, když politici přestanou mluvit o tom, co by centrální banka měla udělat,“ domnívá se dánská ministryně hospodářství Margrethe Vestagerová, čímž se nepřímo vyslovila proti Sarkozymu názoru. ECB by si podle jejích slov měla zachovat nezávislost v souvislosti s měnovou politikou, která je v poslední době aktivnější.