Jenže tyto záměry začínají v Česku narážet na tvrdou realitu. Stále více Čechů stárne pasívně – doma, bez možnosti přivýdělku, se zmrazeným důchodem, ale s rostoucími cenami.

Průměrný důchod dosahuje v ČR 10,5 tisíce korun. Z 2,2 miliónu starobních důchodců jej ale pobírá jen zhruba 650 tisíc seniorů. Většina ostatních důchodů je menších. „S nějakým výrazným zvýšením penzí se v nejbližších letech nedá počítat. Co ale roste, jsou životní náklady,“ řekl nedávno předseda Senátu Milan Štěch na konferenci Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita.

Dražší jsou podle statistiků bydlení, léky, potraviny, ale i sociální služby. Například pobyt seniora v kvalitním zařízení přijde měsíčně na 20 i více tisíc korun. Ne každý penzista má tak dobře situovanou rodinu, aby mohla přispívat měsíčně částkou přesahující 10 tisíc korun.

Neberte seniorům práci, zní jeden z receptů

Jednou z možností, jak zlepšit situaci seniorů, je možnost zachovat a rozšířit možnosti, aby senior podle svých schopností mohl pracovat, a to i poté, co mu oficiálně skončí jeho „povinnost“ pracovat.

Starší uchazeči o práci ve strojírenském odvětví se nemusí bát konkurence mladších ročníků.

Udržet seniory co nejdéle na pracovním trhu je jedním z prostředků, jak udržet penzijní systém.

FOTO: fotobanka Profimedia

Udržet seniory co nejdéle na pracovním trhu je totiž jedním z prostředků, jak udržet penzijní systém (pracující důchodce odvádí daně a sociální pojištění) i jak udržet seniorům přijatelnou životní úroveň a současně podpořit kupní sílu obyvatel.

V současné době však pro zaměstnávání seniorů nejsou v Česku optimální podmínky. Generace 50 je zaměstnána jen zhruba ze 60 procent. Lidé v tomto věku jsou nejčastěji propouštěni. Česko patří mezi země, kde je nejmenší nabídka částečných pracovních úvazků. Práci tak nenacházejí ani maminky po rodičovské dovolené, ale ani senioři, kteří by ještě mohli a chtěli pracovat.

Skutečné stáří začíná v 75 letech

Podle psychiatričky Tamary Tošnerové, která se zabývá otázkou stárnutí populace, skutečné stáří začíná kolem 75 let věku. Řada Čechů však už po šedesátce své schopnosti a zájem aktivně se účastnit na dění ve společnosti nemůže využít. „Není kde, není zájem,“ uvedla Tošnerová.

Celosvětově však rozvinuté ekonomiky ve stále větší míře začínají aktivně využívat schopností, zkušeností a praxe generace 55 . Mezinárodní studie například potvrdily, že smíšené týmy dokážou právě v době ekonomických potíží či krizí lépe zvládat složité situace. Při řešení problémů mají i větší pracovní nasazení než týmy složené pouze z „-cátníků“.

Když se rozhodnu starat se v rodině o svého seniora sám, stát mi nic nepřispěje. Když tuto péči zcela přenechám státu, přispívá na ni.předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek

Česká společnost, upozorňuje ekonom Daniel Munich, je navíc vzdělaná, pouze minimum lidí má jen základní vzdělání. Tuto výhodu nemá většina evropských zemí. Navíc je stále znovu a znovu potvrzováno, že zaměstnaní senioři práci mladým „neberou“.

V Česku dochází ještě k jednomu paradoxu, říká předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. „Když se rozhodnu starat se v rodině o svého seniora sám, stát mi nic nepřispěje. Když tuto péči zcela přenechám státu, přispívá na ni,“ uvedl.

Podle sociologů se za těchto podmínek bude těžko zvyšovat zájem, ale i možnosti rodin starat se o své seniory. Podle mezinárodních studií optimální péče o skutečně staré lidi vzniká jen spoluprací státu a rodiny. Podle projektu SHARE pokud ve společnosti existuje funkční systém státní péče o skutečně staré lidi, úměrně roste i podíl rodiny na této péči.

Jak potvrzují ekonomové, jen velmi málo lidí je ale dnes schopno zcela zajistit péči o svého seniora. Děti zatížené hypotékami a půjčkami nemohou opustit zaměstnání. Pokud se ovšem podaří zkombinovat péči státu a rodiny, klesá počet starých lidí, které se rodina snaží přesunout pouze na bedra státu.