Jedním z důvodů poklesu příjmů může být podle analytiků vysoká nezaměstnanost. Její průměrná míra za celý loňský rok dosahovala 8,6 procenta a byla proti roku 2010 o 0,4 procentního bodu nižší. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí šlo na podpory v nezaměstnanosti v roce 2011 meziročně o tři miliardy korun méně.

V souvislosti s podporami v nezaměstnanosti vstoupily na počátku loňského roku v platnost některé legislativní změny. Lidé si mimo jiné nesmějí k podpoře přivydělávat, jinak na ni ztratí nárok. Navíc ji proti dřívějšímu stavu dostávají až poté, co uplyne doba, která odpovídá výši odstupného ze zaměstnání. Pokud člověk ukončí zaměstnání vlastní výpovědí nebo dohodou, pobírá nižší podporu, než když dostane výpověď od zaměstnavatele.

Příjmy stouply v domácnostech důchodců

Rodinám nezaměstnaných se loni příjmy meziročně snížily o více než osm procent. Na jednoho člena tak měly k dispozici 6755 korun měsíčně, což je o 614 korun méně než v roce 2010. Příjmy klesly i rodinám zaměstnanců, naopak vzrostly domácnostem osob samostatně výdělečně činných a důchodců.

Výdaje domácností loni dosáhly 11 010 korun na osobu měsíčně. To je o 149 korun meziročně více. Výdaje vzrostly ve všech skupinách s výjimkou rodin nezaměstnaných, které byly nuceny šetřit.