Řecko by si přálo, aby s výměnou souhlasilo aspoň 90 procent věřitelů, a nejlépe 95 procent. Pokud by jich souhlasilo 90 procent, přišli by o 53,5 procent svých prostředků. Během posledních jednání, kterých se účastnil i Mezinárodní měnový fond (MMF), byla snaha zmenšit ztrátu věřitelů, aby se jich připojilo co nejvíce.

Vyměnit se mají dluhopisy od soukromých investorů v celkové výši 206 miliard eur.
S výměnou už souhlasilo přes třicet velkých bank, jako je mnichovská RE, francouzská Société Générale i její dceřiná Komerční banka, BNP Paribas , Generali, Barclays, HSBC, RBS či UniCredit.

Některé malé penzijní fondy ale řekly výměně ne. Další zase čekají, jak se zachovají hedgeové fondy.

Řecko v pátek ráno oznámí, jaký byl výsledek jednání.

Nucená výměna

Ve hře je pořád varianta, že ztráta bude pro mnohé věřitele neúnosná a k plánu dobrovolně nepřistoupí. Pak by asi Řecko použilo tzv. Colective Action Close, kdy by byly s výměnou nuceni souhlasit i věřitelé, kteří výměnu odmítají. Řecko ve středu naznačilo, že uplatnění nucené výměny přistoupí v případě, že s výměnou bude souhlasit 66 až 95 procent věřitelů, čísla se však během dne měnila. [celá zpráva]

Další pomoc

Investoři jsou ohledně další pomoci Řecku rozpačití, ale Simon Denham ze společnosti Capital Spreads říká, že „věřitelé by raději něco odepsali výměnou za zajímavé dluhopisy, než by přišli o vše“.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu prohlásila, že věří, že výměna se podaří. Naopak nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager byl skeptický a německý ministr financí Wolfgang Schäube už uvedl, že jednal se svým řeckým protějškem Evangelosem Venizelosem o možnosti, že Řecko opustí eurozónu.

Analytici Royal Bank of Scotland (RSB) ale varují že Atény možná budou potřebovat ještě třetí gigantickou půjčkou podobnou té současné, aby měly dost peněz do roku 2020.