„Vyšší nárůst nezaměstnanosti nepřišel mimo jiné díky tomu, že vymizel negativní vliv ukončování pracovních poměrů koncem roku, který se projevil v lednové nezaměstnanosti,“ připomněl analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin. Na vyšší míře nezaměstnanosti se podepsalo únorové počasí, které nepřálo stavebním pracím.

Dlouhodobým problémem domácí ekonomiky zůstává i nadále slabá domácí poptávka, která se následně odráží na vyšší míře nezaměstnanosti a nízkém počtu volných pracovních míst. Opatrnost zaměstnavatelů se proto bude podle Volfa projevovat v neochotě nabírat nové pracovní síly.

Před několika dny uveřejnila vláda další plánované kroky na straně výdajů, které dopadnou také na státní úředníky. „Další zeštíhlování státního aparátu a slučování či rušení některých úřadů bude tlačit na další růst počtu lidí bez práce. Nezaměstnanost by se tak mohla převalit přes 9,5 procenta,“ domnívá se Volf.

Záleží i na krizi v Evropě

Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta by celková nezaměstnanost měla kulminovat v únoru a v březnu a s příchodem jarních měsíců poklesnout zpět pod hladinu devět procent. „Zcela vyloučit se však nedá ani setrvání míry nezaměstnanosti nad hladinou devíti procent v případě, že se naplní černé scénáře o hlubší recesi v evropských zemích,“ nastiňuje Novák.

Také podle analytika Michala Kozuba ze společnosti Home Credit v dalších měsících začne nezaměstnanost opět klesat. „Únorové mrazy polevily a mohou začít některé venkovní a sezónní práce. Velké nábory nových zaměstnanců nejsou na pořadu dne, ale ani masové propouštění ve velkých podnicích zatím nehrozí,“ doplnil Kozub.

Nejvyšší nezaměstnanost byla v okresech Jeseník (17,9 procenta), Bruntál (17,8 procenta) a Most (16,3 procenta). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (3,5 procenta), hl. m. Praha (4,1 procenta) a Praha-západ (4,2 procenta).