"Výsledky neřízeného státního bankrotu Řecka by byly velmi závažné a měly by zničující dopady. Je těžké si představit, že by nepřesáhly bilión eur," píše se ve zprávě.

Eurozóna i MMF jsou ochotni Řecku přispět, zda ale země dostane druhý balík financí ve výši 130 miliard eur, se ukáže poté, co se soukromí věřitelé rozhodnou o svém postupu.

Podmínkou je, aby zemi odpustili dluhy za 106 miliard eur. Na rozhodnutí mají čas do čtvrtka. Že jsou ochotni na výměnu dluhopisů přistoupit, už oznámilo 12 velkých věřitelů, mezi nimi banky i fondy. Dostaly by nové, na nižší částky a s delší splatností.

Velké firmy do toho jdou

Mezi věřiteli, kteří se již přihlásili k výměně, je BNP Paribas, Deutsche Bank, Commerzbank, National Bank of Greece, Eurobank EFG, Allianz a Greylock Capital Management, napsaly agentury AP a Reuters. IIF však neuvedla, jak velký objem dluhu společnosti vlastní. Účast těchto investorů také není příliš velkým překvapením, protože se zúčastnili jednání a mnoho z nich má úzké napojení na vlády zemí eurozóny.

Větší otázkou je, zda se výměny zúčastní i méně tradiční investoři do obligací, jako jsou hedgeové fondy, tedy investiční společnosti zaměřené na spekulativní operace.

Pokud tři čtvrtiny investorů na dohodu přistoupí, musí se přidat i další. Pokud by se akce účastnily méně než dvě třetiny investorů, zřejmě by to znamenalo neřízený bankrot státu.