Počet firemních bankrotů se v únoru meziměsíčně zvýšil o 25 procent (o 58 případů) a zvýšil se rovněž podíl fyzických osob podnikatelů na bankrotech, který v únoru dosáhl již 56 procent.

„Počet návrhů na bankrot se zvyšoval ještě rychleji než počet vyhlášených bankrotů, a to jak u právnických osob, tak i fyzických osob podnikatelů. Znamená to, že v příštích měsících lze očekávat vyšší počet firemních bankrotů než v loňském roce,“ uvedla analytička Věra Kameníčková z CCB.

Nejvíce bankrotů bylo vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (63 případů) a v Praze (47 případů). Nejméně jich vyhlásily firmy v Karlovarském kraji (4 případy). Za poslední rok se počet firemních bankrotů nejvíce zvýšil v Ústeckém kraji (o 198 procent) a v Moravskoslezském kraji (o 136 procent).

Počet insolvenčních návrhů na firmy vzrostl v únoru ve srovnání s lednem o 14 procent na 687. Insolvenčních návrhů na fyzické osoby bylo 1913, což znamenalo stejný nárůst jako v případě podniků. Uvedla to společnost Creditreform s tím, že únorové hodnoty jsou na maximu a pokles nelze očekávat.

Doba od podání do vyhlášení bankrotu roste

„V únoru se výrazně rozevřely nůžky mezi počtem návrhů na osobní bankrot a počtem vyhlášených osobních bankrotů, čímž se v průměru prodloužila doba od podání návrhu do vyhlášení bankrotu,“ vysvětlila v souvislosti s osobními bankroty Kameníčková.

Insolvenci fyzických osob je možné řešit oddlužením. To se děje buď formou zpeněžení majetku dlužníka, nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během pěti let splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Pokud dlužník není schopen řešit úpadek oddlužením, je vyhlašován konkurz.

Z celkového počtu 1217 osobních bankrotů vyhlášených v únoru se jich nejvíce týkalo Moravskoslezského (177 bankrotů) a Středočeského (155 bankrotů). Nejméně osobních bankrotů bylo vyhlášeno v kraji Vysočina (32 bankrotů) a v Pardubickém kraji (35 bankrotů).