Soukromí věřitelé drží státní dluhopisy Řecka za zhruba 206 miliard eur (asi 5,1 biliónu korun). Do čtvrtečního večera se mají věřitelé rozhodnout, zda se chtějí výměny zúčastnit. Dohodnuté podmínky stanoví, že díky výměně dluhopisů by se dluh Řecka snížil asi o 100 miliard ze současných zhruba 350 miliard eur.

"Teď vstupujeme do neznáma. Všichni si drží pěsti, ale v příštích dnech poletíme naslepo," citují FT zdroj blízký věřitelům. Naznačil tak, že investoři se patrně zdráhají na výměnu přistoupit. Zatím ale není jasné, jak velký odpor vůči dohodě mezi investory panuje.

Pokud má Řecko plán výměny dluhopisů úspěšně realizovat, musí na výměnu dobrovolně přistoupit alespoň 75 procent soukromých věřitelů. Zbytek mohou Atény donutit na základě doložky o společném postupu (CAC), kterou si minulý týden prosadily.

Hrozí nová krize

Jestliže by zájem o výměnu řeckých dluhopisů projevilo méně než 66 procent věřitelů, nebude platná dokonce ani samotná doložka CAC. V takovém případě eurozóna s vysokou pravděpodobností spadne do nové krize.

Výměna řeckých dluhopisů je nutná k tomu, aby Řecko snížilo zadlužení. To je i předpoklad k čerpání druhého záchranného úvěru za 130 miliard eur (asi 3,2 biliónu korun), který Řecku schválila Evropská unieMezinárodní měnový fond. Předpokládá se, že díky dohodě se soukromými věřiteli celkové zadlužení Řecka do osmi let klesne na 120,5 procenta z nynějších více než 160 procent hrubého domácího produktu.

Podle týdeníku Der Spiegel bude krizí drcené Řecko potřebovat navíc v roce 2015 dalších 50 miliard eur (asi 1,25 biliónu korun), šlo by tak v podstatě o třetí mezinárodní půjčku. Důvodem je fakt, že Řecko nedokáže splatit mezinárodní dluhy a jeho návrat na finanční trhy je velmi nejistý.