Strojně oddělené maso se získává například ze zbytků svaloviny na kostře drůbeže a je zdravotně nezávadné. Výrobky, které separát obsahují, jsou levnější než podobné potraviny vyrobené pouze z masa.

Na český trh je podle Katiny ročně dodáno zhruba 400 000 tun masných výrobků, z toho 40 procent tvoří tepelně opracované masné výrobky, které mohou obsahovat i strojně oddělené maso.

Roční tuzemská produkce strojně odděleného masa se přitom pohybuje mezi 10 000 až 15 000 tunami separátu, především drůbežího, ke kterému je ovšem nutné připočítat i strojně oddělené maso dovážené ze zahraničí. Podíl produktů s obsahem separátu na celkovém množství masných výrobků proto Katina odhadl na necelých 20 procent.

Rozdíl je v ceně

Množství strojně odděleného masa se v těchto masných výrobcích liší, jedno ovšem mají společné – jsou levnější než produkty vyrobené pouze z neporušeného masa. Například cena drůbežího špekáčku, který obsahuje především separát, je ve srovnání s klasickým špekáčkem nižší o několik desítek procent. Na obalu masného výrobku ale musí být uvedeno, že jeho součástí je separát.

V některých masných produktech pocházejících od tuzemských firem, jako jsou špekáčky či dietní párky, strojně oddělené maso být nesmí, jelikož to nařizuje takzvaná "špekáčková vyhláška". Strojně oddělené maso nemohou obsahovat ani masné výrobky, které se ucházejí o národní značku kvalitních potravin Klasa.

V celé Evropské unii se ročně podle Katiny vyprodukuje zhruba 400 000 tun strojně odděleného masa, které poté nachází uplatnění v masném průmyslu. Technologie na jateční zpracování drůbeže se ale v poslední době výrazně zlepšují, takže podíl masa připadajícího na separát by se měl v budoucnu snižovat.