Drábová zdůraznila, že však samozřejmě zůstává jak v technické, tak v organizační rovině stále prostor pro zvyšování bezpečnosti. U DukovanTemelína patří k jejich silným stránkám skutečnost, že se jde o lokality s minimálními seismickými riziky, jsou zde vyloučeny vnější záplavy a disponují velkou zásobou chladící vody.

Pohled na jadernou elektrárnu Dukovany

Pohled na jadernou elektrárnu Dukovany

FOTO: fotobanka Profimedia

Drábová rovněž zdůraznila, že testy potvrdily vysokou odolnost ochranných obálek kolem reaktorů. Jak Drábová potvrdila Právu, ochranné obálky kolem dukovanských a temelínských reaktorů nejsou projektované na pád velkého dopravního letadla. Vydržet by měly pouze náraz středně velké vojenské stíhačky. Drábová zdůraznila, že právě proto jsou kolem elektráren bezletové zóny a musí je v této záležitosti chránit jiné složky, tedy armáda.

Jedním z rizik, které v případě Dukovan bylo identifikováno, je extrémní vítr, jenž by mohl způsobit ztrátu vnějšího napájení. To je potřebné tehdy, když se uvnitř elektrárny nastane nějaký problém.

V případě Temelína se jedná o modernější elektrárnu pod výrazně větším mezinárodním dozorem. Větší rizika vyplývají z toho, že Temelín pracuje s vysokými měrnými výkony v aktivních zónách reaktorů a rovněž je zde větší riziko kumulace vodíku.

Příprava na arktické mrazy

Zátěžové testy rovněž ukázaly na riziko zamrzání nafty ve spojovacím potrubí pro naftové agregáty, které jsou nutné pro fungování záložních systémů, zajištujících chlazení reaktorů. Tyto zátěžové testy ovšem simulovaly extrémní mráz -46 stupňů Celsia, tudíž během této zimy reálně nafta nezamrzala, podobně jako motoristům.

Nicméně ČEZ se hodlá připravit i na takové arktické mrazy, a navíc kromě toho v následujících čtyřech letech připravuje další externí, v pořadí již čtvrté jištění dodávek elektřiny pro elektrárnu v případě nehody.