O co konkrétně půjde? ECB nabídne jednotlivým bankám v rámci 17členné eurozóny neomezené úvěry s jednoprocentním úročením. Takovouto aukci tříletých půjček ECB poprvé uskutečnila loni v prosinci. Banky si tehdy vypůjčily téměř 500 miliard eur (asi 12,5 biliónu korun) a aukce výrazně pomohla zlepšit náladu na trzích.

Podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus může tentokrát pro větší balík peněz k vypůjčení hrát fakt, že banky se daleko méně bojí negativního efektu kvůli tomu, že si likviditu vzaly. I pro „zdravé“ banky může být totiž lákavé si za těchto podmínek půjčit a investovat tak tyto levné peníze do cenných papírů s vyšším výnosem.

„Cennými papíry podle záměru ECB mohou být mimo jiné i vládní dluhopisy problémových zemí eurozóny. Druhým použitím, které se nabízí, je odkup vlastních dluhopisů bank,“ připomněl Hatlapatka s tím, že obojí by mělo mít po prosincové zkušenosti pozitivní efekt na výnosy dluhopisů na trhu, a tedy i důvěru na finančních trzích.

Skutečnou záchranou je reforma dlužníků

Podle analytika Václava Frančeho z Raiffeisenbank tyto nestandardní operace ECB eurozónu samy o sobě nezachrání. „Zachrání ji jedině reformy zadlužených zemí. Operace ECB mimo jiné zmírní paniku na finančních trzích do doby, než se projeví efekt reforem,“ uvedl Franče.

Dalším z cílů, které operacemi ECB sleduje, je podle Frančeho omezení nedostatku úvěrů v ekonomice, ke kterému by, nebýt zásahu ECB, došlo. „Banky jsou totiž kvůli zpřísněným požadavkům na kapitálovou přiměřenost nuceny omezovat úvěrování, což má nepříznivý dopad na reálnou ekonomiku,“ vysvětlil Franče.

Nebezpečím je inflace

Jak uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta, primárním účelem této akce je poskytnout bankovnímu sektoru dostatek likvidity a zabránit tomu, aby banky přestaly půjčovat finanční prostředky jak na mezibankovním trhu, tak ve vztahu klient – banka.

Podobně podle analytika Miroslava Frayera z Komerční banky je základním cílem těchto operací poskytnout bankovnímu sektoru prostředky, které pak dále půjčí nebankovním institucím. „Jinak řečeno se jedná o snahu ECB podpořit úvěrování ekonomiky,“ doplnil Frayer.

Výhody v krátkodobém horizontu spočívají podle Frayera především v podpoře mezibankovního trhu a financování podniků. „V dlouhodobém období samozřejmě velmi uvolněná měnová politika, právě i díky těmto operacím, přináší mnohá rizika například v podobě vysokých inflačních tlaků či přehnaně vysokém růstu úvěrové činnosti,“ zakončil Frayer.

Problémy budou bublat dál

Podle analytika Jiřího Šimka ze společnosti Citfin tato operace dluhové problémy eurozóny nevyřeší, ale má spíše přinést zklidnění na trhy a zmírnit obavy z nedostatku likvidity a přimět banky, aby dále kupovaly dluhopisy.

„Tím, že se bankám dodá další likvidita, se zřejmě krátkodobě situace na trzích zklidní, ale rozhodně nevyřeší dlouhodobé problémy eurozóny a problémy s deficity jejích nekonkurenceschopných zemí,“ je přesvědčen Šimek s tím, že pod povrchem budou problémy eurozóny dál přetrvávat a narůstat.