Řecko potřebuje od Evropské unieMezinárodního měnového fondu (MMF) zhruba 136 miliard eur (asi 3,4 biliónu korun). K dispozici je přitom ještě asi 34 miliard eur, které zbyly z prvního záchranného úvěru. Loni v říjnu se přitom na summitu eurozóny schválila pomoc 130 miliard eur (asi 3,3 biliónu korun).

Ministři financí eurozóny mají druhý záchranný úvěr pro Řecko schvalovat v pondělí v Bruselu. Německo, Nizozemsko a Finsko už daly najevo, že nepodpoří vyšší pomoc než právě těch 130 miliard eur. Eurozóna tak podle zdrojů FT spoléhá na to, že ECB může k pomoci Řecku přispět tím, že se vzdá části svých budoucích zisků z prodeje řeckých státních dluhopisů. ECB už dříve naznačila, že je připravena to udělat.

Ve hře i pomoc od centrálních bank

Zdroje FT rovněž uvedly, že se bude jednat i o případném příspěvku od centrálních bank jednotlivých členských zemí eurozóny. Hodnota jejich dluhopisů by se případně mohla zahrnout do plánované restrukturalizace řeckého dluhu v objemu asi 200 miliard eur, která bude zahájena paralelně s poskytnutím pomoci.

Příspěvek centrálních bank by eurozóně a MMF pomohl udržet jejich díl pomoci na úrovni 130 miliard eur, jak se od začátku předpokládá. Řecko by navíc mohlo do roku 2020 snížit zadlužení až na téměř 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších více než 160 procent. Bez další pomoci by se zadlužení Řecka do konce desetiletí snížilo jen asi na 129 procent HDP, což se nelíbí ani MMF, ani části eurozóny.