Proč se nejnovější výrobek a k tomu dvě desítky dalších zbraní ze společnosti Česká zbrojovka Uherský Brod nacházejí v muzeu? Protože novou pušku výrobce označil CZ 805 a nazval BREN – podle zkratkového slova spojující Brno a město Enfield v Anglii, kde na základě licenční smlouvy s brněnskou Zbrojovkou vyráběli známý kulomet používaný za druhé světové války.

Šéf uherskobrodské zbrojovky Radek Hauerland (vpravo) s puškou CZ 805 BREN A1 a milovník vojenské historie David Maršálek v uniformě československé obrněné brigády a s její zbraní, kulometem BREN

Technický ředitel uherskobrodské zbrojovky Radek Hauerland (vpravo) s puškou CZ 805 BREN A1 a milovník vojenské historie David Maršálek v uniformě československé obrněné brigády a s její zbraní, kulometem BREN

FOTO: Jan Trojan, Právo

Oba Breny si tedy zájemci prohlédli zároveň. „Proslavený kulomet byl pokrokovou zbraní, ukázala nový konstrukční směr. Stejně tak nová puška CZ 805 pod stejným jménem naznačuje směry vývoje,“ řekl Právu technický ředitel České zbrojovky Radek Hauerland.

O zbraň je zájem

Na světě je CZ 805 BREN A1 (i kratší verze A2) zatím nejnovější útočnou puškou, dřívější modely jsou deset i dvacet let staré. „Vyvážíme do devadesáti zemí, například do USA, Kanady, Jihoafrické republiky. Očekáváme, že se ve světě prosadíme, o zbraň je velký zájem,“ netají optimismus Hauerland.

Prioritu však nyní mají dodávky pro Armádu ČR, kontrakt s resortem obrany podepsali uherskobrodští už v roce 2010. A do konce letošního listopadu mají dodat 1797 útočných pušek a 60 granátometů, které lze k pušce připevnit. Nejdříve armáda vybavila novou puškou své vojáky v Afghánistánu a ohlasy jsou velmi pozitivní.

Vývoj trval čtyři roky

Útočnou pušku vyvíjeli zhruba čtyři roky. Jen armáda provedla na 150 zkoušek odolnosti vůči prachu, písku, blátu, extrémnímu teplu i mrazu, zkoušela rozptyl či přesnost. „Typ A1 má účinný dostřel 500 metrů, v kategorii ráže 5,56 × 45 je to mezi konkurencí nejdál,“ tvrdí Hauerland a doplňuje, že ve zbrojovce mají ještě odzkoušený komplet ráže 7,62 × 39.

Ke změně ráže stačí jen vyměnit hlaveň a závorník. Jenže konverze na větší ráži zatím zůstala u prototypových zkoušek, protože česká armáda má zájem jen o ráži 5,56 × 45. Zbraň musela všemi dalšími náročnými zkouškami projít „bez zaváhání“, jinak by nepokračovalo výběrové řízení.

Kvalitní předchůdce

Technický ředitel srovnává pušku s oblíbeným a na svoji dobu velmi kvalitním samopalem vzor 58 československé výroby, který je postupně nahrazován jejich novou puškou. Životnost hlavně „osmapadesátky“ byla garantována zhruba na 10 000 výstřelů, moderní útočná puška má dvojnásobek. Má také čtyři režimy střelby, snadno ji pro sebe přizpůsobí i levák.

„Při střelbě se chová velmi kultivovaně, pokud střílíte dávkou, zasáhnete cíl i na velkou dálku,“ říká Hauerland . Výhodou a vlastně nutností nové pušky je možnost upevnění jakéhokoli příslušenství vyrobeného v zemích NATO.

Nad „osmapadesátkou“ vzpomínal v Technickém muzeu na vojenská léta i 62letý Karel Zimola z Brna. „Nová flinta je ale nádherná,“ prohlásil. Jako mnoho dalších návštěvníků si zastřílel na trenažeru.