Loni na podzim, před vyplacením další části unijní pomoci, slíbili Řekové, že pošlou na přeškolení nebo do předčasného důchodu 30 tisíc lidí tak, aby je mohli do konce tohoto roku úplně propustit. Ani pak se nic nedělo.

Ministerstva i další úřady odmítaly zaslat seznamy svých zaměstnanců a další potřebné informace. Některá ministerstva dokonce požadovala navýšení stavů.

Teď Řekové s velkou slávou oznamují, že do konce roku propustí patnáct tisíc státních zaměstnanců. I kdyby konečně slovo dodrželi, bude to mít jen malý dopad. Podle analytiků by musel stát propustit několik set tisíc státních zaměstnanců, aby to vedlo ke snížení vládních výdajů. Státní aparát pohlcuje více než polovinu rozpočtu.

Doplácejí na to jiní

Neznamená to, že Řecko nemá problémy s propouštěním. Úředníci si místa sice podrželi, jenže během krize, která trvá již pátým rokem, přišlo o práci půl miliónu Řeků. Nezaměstnanost nyní postihuje pětinu obyvatelstva.

Protože instituce, které jednají s Řeckem o další pomoci, nedokázaly zdolat sevřenou falangu státních úředníků, musí se škrtat jinde: minimální mzda má být snížena na 600 eur, tedy skoro na úroveň Portugalska (566 eur), klesnou výdaje na nepříliš efektivní zdravotnictví a prodlouží se věk odchodu do důchodu.

Ale i kdyby Řekové tyto sliby splnili, sníží se schodek státního rozpočtu o 1,5 procenta. Aby se Atény dostaly aspoň na „povolenou“ tříprocentní hranici zadlužování, musely by schodek snížit o šest procent, tedy čtyřikrát více.

Řecký deník Ekathimerini upozornil na to, že za poslední dva roky se podařilo vybrat jen jedno procento z pokut za daňové úniky v celkové hodnotě 8,6 miliardy eur. List dodává, že kdyby se vybrala aspoň třetina pokut, nemuselo by teď Řecko škrtat minimální mzdy a výdaje na zdravotnictví.