Na převodu části celníků z ministerstva financí pod úřady práce se již Škromach dohodl s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. "Chceme využít zkušeností celníků s jejich dosavadní kontrolní činností. Oblast zaměstnávání na černo jim bude jistě blízká," uvedl v pondělí v Brně Škromach.

Zvláštní útvary specializované na ilegální zaměstnávání by měly podle ministra vzniknout koncem tohoto nebo začátkem příštího roku. Kolik útvarů přesně vznikne, ministr neprozradil, jejich existence je však podle něj nezbytná.

Zaměstnávání na černo je v Česku podle ekonomů velmi časté. Lidé bez práce využívají rozhazovačný sociální systém, pobírají štědré dávky a čas od času si nelegálně přivydělají. Mají tak často větší příjmy, než kdyby přijali některé ze zaměstnání nabízených úřadem práce.

Dalším problémem je zaměstnávání cizinců především z východních zemí. Zejména ve stavebnictví, hornictví nebo v textilním průmyslu je hodně Slováků, Ukrajinců nebo Poláků. Podle analytiků většinou pracují na místech, která Češi nechtějí. Odbory však tvrdí, že místním obyvatelům berou práci a požadují přísnou regulaci.

Jednají také s armádou a hasiči

Nad způsoby, jakými uchránit alespoň část celníků před propuštěním po vstupu země do EU, přemýšlí stát již delší čas. Kvůli vstupu do unie totiž klesne počet celních úřadů z 91 na 54. Propuštěno by tak mohlo být 2344 z nynějších zhruba 9440 celníků.

Kromě takřka jistého přechodu části celníků pod úřady práce se rýsují i další možnosti, jak dopad české evropské integrace na pracovníky celních úřadů změkčit. Někteří celníci by mohli například přejít na Celní ředitelství pro Prahu a střední Čechy, které bude na rozdíl od jiných krajů najímat nové síly. Kolem 700 celníků by mohlo skončit u finanční policie, vězeňské služby či u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Celníci jednají také s ministerstvem vnitra, armádou či hasičskými záchrannými sbory.